Předseda rakouského Ústavního soudního dvora Holzinger bije na poplach: vrší se u nás tisíce neřešených azylových případů. Apeloval na politiky, aby část případů bylo předelegováno rovněž na Nejvyšší správní soud, neboť stávající situace není nadále udržitelná.

Předseda rakouského Ústavního soudního dvora Holzinger bije na poplach: vrší se u nás tisíce neřešených azylových případů. Apeloval na politiky, aby část případů bylo předelegováno rovněž na Nejvyšší správní soud, neboť stávající situace není nadále udržitelná.

Podobně jako minulý týden v britských médiích se ve víkendových vydáních rakouských deníků objevila informace o zaplavení soudů azylovými případy. Azylové právo, které zákonodárci v minulosti nadimenzovali na nepočetný stav žadatelů o azyl, by potřebovalo totéž co zákon o státním rozpočtu: škrty. To je dnes sice každému jasné, ale právně ošemetnější než v případě pragmatické logiky u státního rozpočtu. Azylové právo bylo přijato na mezinárodní platformě a vytrubováno do celého světa jako základní, nezadatelné apod. Dnes, když se daly do pohybu směrem na Evropu statisícové imigranstké masy ročně, se začíná azylové právo jevit jako velkohubé a negarantovatelné.

Jak píše jeden rozhořčený čtenář Kronen Zeitung, přivandrovalému ilegálovi stačí dnes znát jediné slovo: „azyl“, a už se otvírá státní pokladna v podobě stravy, přístřeší, zdravotní péče, bezplatného advokáta atd. Člověk by to snad nějakému chudákovi ani nezáviděl, ale dnes, kdy si na tom udělaly živnost miliony lidí ze třetího světa a jejich převaděči, dosáhla situace svých nejen technických, ale i ekonomických mezí. Nehledě na to, pokračuje dále čtenář, přimhuřuje se oko nad kriminalitou, kterou přistěhovalci páchají, což vede jen k tomu, že naše ulice se stávají eldorádem pro kriminální živly z celého světa.

Kronen Zeitung, 28.2.2010, str.3