"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)
"Všichni mají právo svobodně vyjádřit své mínění takovým způsobem, který se neprotiví šárii." (Deklarace lidských práv, Káhira, 1990)
"Ženy jsou satanův nástroj proti mužům; proto musí být zahaleny od hlavy k patě, i když jsou pohromadě jen se ženami." (Raed Hlayel)
"Celá Umma má povinnost se hněvat a povstat, aby ukázala svůj vztek. Vztek je nutný. Nejsme žádný národ oslů. Jsme národ lvů." (Yussef al-Qaradavi)
"Bratři, vede se válka proti islámu. Chopte se svých mečů. Kde jsou vaše zbraně? Vaši nepřátelé zdupali Proroka. Povstaňte!" (Badr Bin Nadel al Mashari, imám v Rijádu)
"Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte! Vybojujte drápy a zuby své právo, nebojte se řevu velmocí!
Sjednoťte se pod pyšným praporem islámu a zaveďte jeho vládu...!" (Testament ajatolláha Chomejního)
"Korán se vydatně věnuje podbřišku muže, jeho sexuálním rozkoším a povinnosti žen, uspokojovat manželovy potřeby. Pro dobré muslimy a islámské
mučedníky má korán připraveny panenské hurisky nepomíjivé krásy a mládí; po každém koitu znovu nabydou panenství. Pro muže to znamená uskutečnění
fantasmatu nikdy nekončícího orgasmu a konec strachu před předčasnou ejakulací? Ptám se, jestli tyto sliby nejsou důvodem víry ve svatost koránu. Který
muž nezná tyhle sny? Stačí jim věřit..." (Chahdortt Djavan, Paříž, 2003)
"Ozbrojený boj proti okupantům Palestiny není jen právem muslimů, ale je přímo povinností všech muslimů." (Jusuf al Qaradawi)
"Žít v islámské republice je jako spát s mužem, k němuž cítíš hnus: představuješ si, že jsi docela jinde." (Azar Nafisiová, profesorka anglické literatury)
"Nic nemluví pro evropský reformovaný islám. Existuje jen jeden islám - onen Muhammada a Koránu. Čirý islám je životu nebezpečný.
Nejstrašnější je zde útisk žen..." (Ayaan Hirsi Aliová)
"We must be open and tolerant towards Islam and Muslims because when we become a minority, they will be so towards us." (Jens Orback, švédský ministr)
"Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku." (zavražděný holandský režisér
Theo van Gogh o multikulturalismu)
Po zadržení provokační flotily „mírových aktistů“ směřující do Gazy se samosebou v rámci mediální války objevilo analýz a úvah jako hub po dešti. Většina vysloveně protiizraelských, některé zdánlivě objektivní - podle hesla, že celý problém nelze hodnotit černobíle – a tudíž také protiizraelské, několik proizraelských a pak ty vůbec nejhorší. Tyto navýsost pokrytecké analýzy je možno pro zjednodušení shrnout těmito slovy: Stojím sice za Izraelem, ale teď už to opravdu přehnal a rozumný člověk už jej nemůže bránit. Právě tohoto druhu je příspěvek pana Müllera „Je Izrael ztracen?“.
Mám rád Británii. Mám rád mentalitu jejích lidí, obdivuji její dějiny, její kulturu, krajinu, čaj a katedrály. Mám rád Agathu Christie, whisky, moře a vřes. Vážím si Británie za to, co v historii dávné i nedávné dala západní a hlavně nezápadní civilizaci, obdivuji její osobnosti počínaje králem Artušem a Margareth Thacherovou konče. Je mi jí ale také nesmírně líto. Je smutné dívat se z povzdálí, jak se vám něco tak zdánlivě neotřesitelného hroutí před očima.
Evropa se nachází v období studu a flagelantství. Omlouváme se třetímu světu za všechno. Za britské impérium, křížové výpravy, misijní činnost, Balfourovu deklaraci a snad i za vynález parního stroje. Snad nejmohutnějším klackem v rukou zvrácených neomarxistů je v tomto směru transatlatický obchod s otroky, probíhající v počátcích novověku.
3 články (1 stránka)