"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Muslimové ve Francii. Problémy a perspektivy

Autor: Redakce | Publikováno: 10.5.2007 | Rubrika: Evropa
Ilustrace

Ve Francii dnes žije zhruba pět milionů muslimů – tvoří okolo 8 % populace – což je nejvíce ze západoevropských zemí. Většina z nich přišla do Francie ze severu černého kontinentu a subsaharské Afriky v šedesátých letech 20. století v době dekolonizace. Tuto vlnu muslimských přistěhovalců tvořili zejména Alžířané (následováni Maročany a Tunisany) - Alžírsko bylo totiž integrální součástí Francouzské republiky až do vyhlášení samostatnosti v roce 1962 a jeho obyvatelé, pokud se tak rozhodli, automaticky získali francouzské občanství.

Další muslimové začali do země galského kohouta přibývat s otevřením Evropy po roce 1989. Tentokrát šlo zejména o Palestince a Araby z Blízkého východu. V současné době má přibližně 60 % přistěhovalců z arabských zemí ve Francii občanství.

Základní motivy odchodu do Francie byly stejné pro obě vlny přistěhovalců: ve Francii hledají tito lidé práci a lepší život. Imigranty z 90. let přitahovalo také zázemí, které tu jejich předchůdci vytvořili – ve Francii je téměř dva tisíce mešit, zájmy muslimů tu reprezentují Francouzská rada islámského kultu či radikálnější Sdružení islámských organizací ve Francii (UOIF), náboženská svoboda je zaručena a řadě lidí jistě imponuje také tradičně proarabská zahraniční politika Francie.

S přistěhovalci ze třetího světa se pojí v současnosti hlavně sociální problémy. Zpravidla jde o nekvalifikované lidi s minimální znalostí jazyka, kteří ve Francii hledají práci. Soustřeďují se v dělnických čtvrtích na okrajích velkých měst, kde lze levně bydlet. Kromě panelákovitých ubytoven tu však není nic, často chybějí základní služby jako školy, hřiště, nemocnice či obchody a především: není tu práce. Nezaměstnanost v těchto sociálních a rasových ghettech dosahuje 30-50 %, průměr Francie je přitom 10 %, a vyšší je také kriminalita. Nejhorší situace je v pařížském regionu. Do čtvrtí jako Seine-Saint-Denis se bojí po setmění přijet sanitka bez policejního doprovodu, veřejný prostor ovládají gangy mladých Arabů, kteří v lepším případě zapalují auta, v tom horším podnikají organizované nájezdy například na obchody v metropoli. Lidé žijící v chudinských čtvrtích tak na sebe uvalují určité stigma: bydlí na špatné adrese a mají špatné vzdělání, takže si hůře shánějí zaměstnání. Čím těžší však je získat práci, tím obtížnější je vymanit se z bludného kruhu poflakování a frustrace z osobního neúspěchu.

Mezi sociální mizérií a náboženským radikalismem – v tomto případě islámským fundamentalismem – však zřejmě není přímá úměrnost. Zapalování synagog a vykřikování propalestinských hesel na fotbalových stadionech mají na svědomí většinou mladí muslimové ze zmíněných periferií, nejde tu však podle všeho o žádnou organizovanou skupinu. Francouzští odborníci se shodují, že jejich útoky jsou výsledek předměstské kriminality, spojené s nenávistí vůči Židům, kterých žije ve Francii také nejvíce ze západní Evropy – okolo 600 000. Jedná se tedy spíše o politizaci kriminality, než kriminalizaci ideologického boje.

Nicméně někteří mladí muslimové, hnáni komplexem z neúspěchu v cizím prostředí, mají tendenci sdružovat se do malých komunit uvnitř čtvrti okolo jedné mešity a zpravidla charismatického lídra. Tito lidé, mají-li přirozený sklon k radikalismu, jsou jednoduše manipulovatelní a mohou být nebezpeční, neboť se nemusí zastavit ani před teroristickými akcemi, je-li jejich vůdce náboženský fanatik. Stává se také, že se muslimské rodiny v určité čtvrti rozhodnou žít jen pospolu podle náboženských tradic a v duchu práva šárí´a, aniž by usilovaly o jakýkoli kontakt s okolím (důvody jsou tu stále stejné: rozčarování z nového života a setkání s vlivným islámským kazatelem). Ignorují zákony francouzského republikánského zřízení a chovají se jako sekta. Nemají sice na stát zvláštní požadavky – například neusilují o vlastní náboženské školy –, ale totálně odmítají integraci. Jedná se o takzvanou komunitarizaci společnosti.

Tento trend zatím není nijak dominantní, ale je tu. A ačkoliv nelze říct, že úměrně s přibýváním muslimů ve Francii narůstá na síle islámský fundamentalismus, komunitarismus muslimů se může stát jeho živnou půdou.

 

kš, Roš Chodeš 2003/10 

http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/ros_chodes 

název redakce

10082 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
reklama

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Rakouské exmuslimky proti úchylnému prezidentovi a jeho lásce k islámu!Mlada muslimka plánovala vraždit Angličany ...Proč musí být zničená česká ambasáda v Sýrií? Stojí za tím přátelé islamistů z KDU-ČSL?Poslanec Soukup (ANO): Migrant se na těch jednadvacet tisíc skutečně může dostatRakušané již mají poturčování po krk, ale mají co si zvolili!

ePortal.cz

Tak už jsou islámští radikálové i u nás. Mají na svědomí tuto prasárnuTyto informace se z České televize nedozvíte. Turisté v Praze promlouvají o svých neblahých zkušenostech s muslimy

euPortal.cz

Agresivní Cikán terorizuje Náchod a stát s tím nic nedělá... Podívejte se na reportáž TV NovaReportáž, ze které vám bude zle: Afričtí imigranti prodávají drogy a kradené mobily za bílého dne a ...

FreeGlobe.cz

Boříme mýty! Čím déle imigranti pobývají v zemi, tím méně se chtějí integrovat. Potvrzuje to nové výzkumHlavoun z Google: Neusilujeme o cenzuru, jenom to odstraníme (+ video)

Nezdravi.cz

U malých dětí, které tráví čas hraním na chytrých telefonech a tabletech, se krátí doba spánkuPravidelné pití čaje snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 86 %

euServer.cz

Masakr. Přihodit se může cokoliv a výsledek bude napínavý. Znalec Francie profesor Keller o pozadí souboje Le Penové s Macronem…Otec a syn Dienstbierové: Jeden byl charakter a jedinečná osobnost, druhý jen zakomplexovaný hurvínek, trouba a hňup, jenž pošlapal veškeré principy demokracie a ústavnosti…

ParlamentniListy.cz

Bývalý televizní ředitel tvrdě o partě z Kavčích hor: K Dvořákovu znovuzvolení pomohlo několik užitečných idiotů. Fraška, osvědčený model "výběrového řízení"Neomarxističtí liberálové pohrdají lidmi. A redaktoři ČT také. Promlouvá poslanec, který zblízka poznal oboje
Články autora
Průzkum
Použil Assad chemické zbraně? Experti poukazují na to, že použití chemických zbraní syrským prezidentem Assadem u Idlíbu postrádá jakoukoli logiku. Co soudíte Vy?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď