Konec pirátských útoků?
Somálští piráti začali přepadat lodě v 80. letech 20. století. Většinou se rekrutovali z řad rybářů a tvrdili, že chtějí zabránit nelegálnímu rybolovu a přivážení odpadu k pobřeží. V 90. letech se začalo pirátství rozvíjet, lodní společnosti začaly za zajatá plavidla platit výkupné.
Pirátství u somálských břehů podle Mezinárodního úřadu pro námořní dopravu dosáhlo zatím vrcholu v roce 2010. Tehdy od ledna do listopadu piráti vzali 625 rukojmích, zabili osm lidí a zranili 41 dalších.
Podle údajů Mezinárodní námořní kanceláře po celém světě unesli piráti v roce 2012 20 lodí s 334 členy posádky.
V první půlce letošního roku se prudce snížil počet pirátských útoků na lodě - víc než o polovinu v porovnání se stejným loňským obdobím.
Nejaktivnější jsou piráti v jižní části Rudého moře, v Adenském a Ománském zálivu a rovněž v Arabském moři a u pobřeží Somálska. Snížení jejich aktivit vysvětlují experti především s úspěšnými mezinárodními válečnými operacemi.
V současné době zůstává v rukou somálských pirátů 11 lodí a 218 členů jejich posádek.
Somálsko nemá funkční centrální vládu už více než dvacet let a o moc spolu válčí různé znepřátelené milice a klany. Část země ovládá al-Šabáb.
Tradiční somálská společnost byla velice rovnostářská a byla organizovaná podle anarchistických pravidel odspodu. Každá komunita byla samosprávnou jednotkou zodpovědnou za vymáhání práva a pořádku.
Islamizace je pak výsledkem aktivity mezinárodních teroristických skupin a radikálních duchovních.
Radikální islamistické hnutí al-Šabáb, léta bojuje proti centrální vládě sídlící v metropoli Mogadišu. Země je od roku 1991, kdy byl svržen diktátor Mohamed Siad Barre, v chaosu a celé území je roztříštěné.
Taktika al-Šabábu se postupem času vyvíjela. Při povstání na konci roku 2006 využívala klasickou partyzánskou taktiku – sebevražedné bombové útoky, střelbu a cílené atentáty – s cílem postavit se somálské vládě, etiopské armádě a mírovým silám Africké unie. Nejvíce násilí bylo použito v hlavním městě Mogadišo.
V průběhu roku 2008 začala skupina stále více oslovovat somálskou veřejnost díky svým veřejným výstupům. Jednalo se o duchovní vystoupení na lidovém shromáždění, debaty s klanovými radami starších, rozdávání peněz a jídla pro chudé.
Současným vůdcem organizace je Mohamed Mukhtar Abdirahman, známý spíše jako Abu Zubeyr. Tato skupina je rozdělena do 3 geografických divizí. Tyto jednotky fungují nezávisle na sobě, přesto mezi nimi existuje určitý způsob komunikace a spolupráce.
Aš-Šabáb je pokus mladé generace Somálců, kteří se snaží vytvořit určitý náboženský koncept, díky kterému budou ostatní lidé věřit v lepší budoucnost v Somálsku, jelikož starší generace somálských klanů a politických vůdců v poslední dvaceti letech selhala.
Aš-Šabáb se hlásí k pansomálskému nacionalismu. Snaží se získat podporu somálských obyvatel a také se snaží přilákat nové členy. Jedná se zde hlavně o probuzení somálského iredentismu v sousedních zemích (Keňa, Etiopie a Džibuti), kde žije hodně Somálců.
Rekruti aš-Šabábu prochází procesem resocializace. Tento proces je zaměřen na děti v islámských vzdělávacích institucích, kteří jsou sirotky nebo se jich rodiny vzdaly. Poté podstoupí proces intenzivní indoktrinace. Tato metodologie dovoluje aš-Šabábu nabírat nové rekruty z více klanů. Již neplatí, že v aš-Šabábu dominuje pouze jeden klan, nýbrž je zde v současné době zastoupeno mnohem více klanů.
Aš-Šabáb má v současnosti velké komunikační možnosti, zejména pak hojně využívá Internet. Pomocí něj pak komunikuje s obrovskou masou Somálců roztroušených všude po světě. V dnešní době může využít až několik tisíc bojovníků pro akce přímo v Somálsku. Jedná se především jednorázové akce a bezohledné útoky v městských oblastech, jako je Mogadišo. Odhady o počtu zahraničních bojovníků se pohybují kolem 1000.
Al-Šabáb má pod kontrolou obrovské části jižního a centrálního Somálska a právě ty postihlo nejhorší sucho za posledních několik desítek let.
Ozbrojenci z hnutí al-Šabáb zakázali Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, aby poskytoval humanitární pomoc v částech jižního Somálska, které mají islamisté pod kontrolou. Právě ty jsou nejvíce zasaženy současným hladomorem. Al-Šabáb tvrdí, že Červený kříž rozdával hladovějícím Somálcům zkažené jídlo.
Ačkoliv v poslední době počet pirátských útoků na obchodní plavidla v oblasti Adenského zálivu poklesl díky neustálé přítomnosti válečných lodí z celého světa, stává se boj proti pirátům stále složitější.
Samotní piráti jsou v tomto loupežném byznysu pouze řadovými vykonavateli. Za jejich zády nepochybně stojí mnohem významnější síly, které sledují své vlastní zájmy, pro něž utrácejí značné sumy peněz na nákup výzbroje a výstroje pro somálské bojovníky. Plně je zajišťují logisticky, moderními komunikačními technologiemi a předávají přesné informace o potenciálních obětech.
Somálský prezident poskytl diplomatický pas vysoce postavenému veliteli somálských pirátů a ochránil ho tak před zatčením.Vůdce pirátů Mohamed Hassan zvaný Afweyne prý diplomatický pas vydaný se souhlasem prezidenta šajcha Sharifa Sheikha Ahmeda použil při své dubnové cestě do Malajsie.
Námořní síly Evropské unie, které dosud chrání lodě před piráty v Adenském zálivu, budou moci proti pirátům zasahovat i na somálském pobřeží. Na břeh nevstoupí, ale použijí helikoptéry a rakety. Dohodli se na tom ministři obrany zúčastněných zemí. Prodloužili také trvání mise, a to až do prosince 2014.
Až doteď mohly námořní síly působit pouze v mezinárodních a somálských vodách. Nyní budou moci útočit na sklady paliva, plavidla a vozidla na pobřeží, která patří pirátům. Stále ale budou operovat pouze z vody pomocí helikoptér nebo raket, na břeh jejich vojáci vstupovat nebudou.
čtěte také:
K současné situaci v Sýrii
Arméni tvoří malé, ale významné menšiny v mnoha zemích světa
Syrský problém – Kurdové!