Cenzurovaná rasová válka. Média ignorují rasově motivované útoky černých na bílé obyvatele
Když byli dva bílí redaktoři novin Virginian Pilot ve městě Norfolk ve státě Virginia napadeni a zbiti bandou mladých černých násilníků, a to tak tak, že si to u obou vyžádalo týdenní pracovní neschopnost, zdálo by se, že se jedná o událost, o níž budou média referovat, nebo přinejmenším alespoň noviny, ve kterých oba pracují. Ale nestalo se tak. Prvním významným televizním pořadem, ve kterém byla tato událost popsána, byl The O’Reilly Factor na zpravodajském kanálu televize Fox. Tento příběh však nevypovídá jenom o Norfolku, ale i o tom, co se vlastně stalo a jak se média a úřady snažily to zamést pod koberec.
Podobné případy nesmyslného a nevyprovokovaného násilí ze strany mladých černošských gangů vůči náhodně vybraným bílým lidem na plážích, v obchodních domech nebo na jiných veřejných místech, se již staly i ve Philadelphii, New Yorku, Denveru, Chicagu, Clevelandu, Washingtonu, Los Angeles a v dalších místech po celých Spojených státech. A média i příslušné úřady mají tendenci tyto případy zamlčovat a neřešit.
Například v Milwaukee se před několika lety v místním parku odehrál obdobný útok, po němž zůstalo mnoho obětí ležet v krvi na zemi. Ale když na místo dorazila policie, ukázalo se, že se celou věc snaží pouze ututlat. Jedna z obětí útoku, dvaadvacetiletá žena, která byla mimo jiné okradena o svůj mobilní telefon a kreditní kartu a při příjezdu policie jí z obličeje tekla krev, řekla: „Bylo nás tam asi dvacet, kteří jsme byli připraveni vypovídat a svědčit o tom, co se stalo. Policisté nás ale neposlouchali, nezaznamenali si naše výpovědi ani naše jména. Řekli nám, abychom prostě odešli. Bylo to opravdu k zbláznění.“ Zdejší policejní náčelník, který k tomu řekl, že zločin je přece barvoslepý, bral zřejmě jako svou povinnost snahu po odvrácení jakékoliv podezření, že by tento útok mohl být rasově motivovaný. A podobné věci říkají policisté a další úředníci i jinde.
Vlna podobných útoků se odehrála i v Chicagu. Média o útocích informovala, ale rasový původ útočníků ani obětí nikdy nezmínila. Je opravdu pozoruhodné, že o rasovém původu pachatelů trestných činů se v médiích nemluví, nicméně zprávy o rasovém složení vězňů a komentáře obviňující justiční systém z rasových předsudků vycházet mohou.
Zdá se, že oficiální místa a média se cíleně snaží potlačit informace o tom, že v mnoha amerických ghettech místní kriminální elementy na veřejně dostupných místech podnikají koordinované a cílené útoky na bělochy. Jestli je však něco horšího než jednostranná rasová válka, pak je to vzájemná rasová válka, zejména tehdy, pokud jedna ze zúčastněných stran početně mnohonásobně převyšuje tu druhou.
Může být pochopitelné, že někteří lidé chtějí předcházet takovýmto katastrofám, ať už tím, že o nich nebudou informovat, tím, že nebudou uvádět rasový původ útočníků, nebo alespoň tak, že budou zdůrazňovat, že útok nebyl rasově motivován – a to klidně i v případě, kdy útočníci hlasitě pokřikovali rasistické urážky a smáli se krvácejícím obětem.
Ano, snaha udržet tyto informace pod pokličkou může být někdy pochopitelná. Ale tento tlak může vyvolat silný odpor. A pokud by mlčení vedlío k ostré reakci ze strany bílé populace, vše může být daleko horší, než kdybychom se pravdu dozvěděli dříve a byl by čas na podniknutí kroků proti násilnickým gangům a těm, kteří jejich násilné útoky podněcují.
Druhá zmíněná skupina, tedy ti, kdo obdobné rasové útoky podněcují, nezahrnuje pouze rasové šejdíře jako je Al Sharpton a Jesse Jackson, ale také mnoho méně známých lidí v médiích, ve vzdělávacích institucích i jinde, kteří si pořád na něco halasně stěžují a svalují všechny problémy černých na bělošskou většinu. Někteří z nich si možná myslí, že tím černochům pomáhají. Ale pro nikoho, kdo zaostává za ostatními, není žádnou skutečnou pomocí, když je směřován k tomu, aby svoji energii obrátil ze snahy o vlastní vylepšení a zdokonalení pouze k napadání ostatních.
Tito ostatní nejsou jenom běloši. Děti s asijským původem jsou ve školách v New Yorku a Philadelphii svými černými spolužáky již roky napadány a bity. Ale zaměstnanci médií hlavního proudu, kteří začnou vyvádět pokaždé, když nějaké dítě napíše na internetu něco nehezkého o homosexuálním spolužákovi, nikdy nevidí zlo, neslyší zlo a nemluví o zlu, když jsou oběťmi násilí právě děti s asijským původem.
A ti, kteří automaticky tvrdí, že tyto sociálně patologické jevy mezi mládeží z ghett jsou způsobeny chudobou a diskriminací, nedokážou nikdy vysvětlit, proč takovéto patologické jevy byly daleko méně rozšířené v padesátých letech minulého století, kdy chudoba a diskriminace byly výrazně horší. Možná to bude tím, že tenkrát tu nebylo tolik obchodníků s ublížeností a rasových šejdířů.
Zdroj: http://www.nationalreview.com/articles/299918/censored-race-war-thomas-sowell?pg=1#
překlad profreeglobe.cz: J.K.
čtěte také:
Multikulturalismus za šířením islámského extremismu
O dvojí tváři multikulturalismu
Václav Klaus: Multikulturalismus je nebezpečná ideologie