Prezidentské volby ve Francii. Proč vyhrál Hollande a co z toho plyne
Prezidentské volby ve Francii skončily 6. května 2010 vítězstvím socialistického kandidáta François Hollanda. Dosavadní prezident republiky, umírněný Nicolas Sarkozy dostal asi 48 procent – ne ale většinu.
Francouzská pravice nebyla schopna překonat své vnitřní rozpory. Marina Le Penová, která se v prvním kole umístila na třetím místě s osmnácti procenty hlasů, před druhým kolem opakovala, že si nebudou vybírat mezi dvěma představiteli mezinárodních financí. Zjevně se těšila z malého úspěchu Sarkozyho a předem představuje svou stranu jako budoucí čelnou sílu opozice.
Bývalý ministr školství Bayrou, který dostal v prvním kole okolo jedenácti procent, se v druhém kole vyslovil pro Hollanda. Takže po tom všem, jestliže Sarkozy dostal přesto skoro polovinu hlasů, ukazuje to jasně, že značná část francouzského voličstva zůstává zásadně skeptická vůči levici. Doufejme, že se to projeví v blízkých parlamentních volbách a že budeme snad zase vidět situaci, ve které bude jiná parlamentní a jiná prezidentská většina.
A co má tato demokratická hra společného s tématikou našeho serveru? Za prvé bych chtěl zdůraznit, že významný muslimský předák Tarik Ramadan, vnuk zakladatele egyptského muslimského bratrstva, oficiálně vyzval všechny francouzské muslimy a jejich přátele, aby volili socialistického kandidáta Hollanda. Mezi socialisty, a samozřejmě mezi jejich krajně levicovými spojenci, je mnoho osobností silně sympatizujících s islamizací Evropy. A nejde jenom o islamizaci. Mnoho francouzských socialistů vyjadřuje nepřátelství a pohrdání vůči tradičním mravním a duchovním hodnotám, spojených s křesťanským dědictvím Evropy.
Na druhé straně, Křesťanská mezinárodní solidarita připomíná, že Nicolas Sarkozy už dlouho varuje před nebezpečím genocidy, hrozícímu nemuslimským menšinám na Středním východě. V lednu 2011, francouzský prezident prohlásil: „Nesmíme nechat bez povšimnutí, co stále zřetelněji přináší perverzní plán náboženské čistky na Středním východě“ (Zpravodaj Christian Solidarity International, číslo 2 / 2012, str.3).
V každém případě, problematika soužití muslimů s většinovým obyvatelstvem je ve Francii daleko dramatičtější, než ve většině evropských zemí. To je beze sporu také jeden z hlavních důvodů, proč Marine Le Penová nyní získala více hlasů, než její otec kdykoli před tím.
Snad je k tomu třeba říci, že úspěchy liberalismu klesají s celkovou hospodářskou situací. Přílišná zadluženost mnoha států, znovuzakládání tak mnoha podniků v zemích s levnou pracovní silou, tvrdá mezinárodní konkurence, před kterou liberálové nechtějí bránit místní produkci celními bariérami a omezováním dovozu, to vše jsou vážné výzvy pro liberální model.
Samozřejmě, je třeba uvažovat o tom, do jaké míry jiné recepty jsou schopny přinést skutečné zlepšení. Snad je možno se učit ze skutečností minulosti a říci, že v protikladu k liberalismu se nakonec objevují jen dvě síly: buďto krajně levicový model, který ústí v marxistickou diktaturu a celkovém zchudnutí společnosti, nebo krajní nacionalismus, který vážně zvyšuje riziko ozbrojených konfliktů. Může se zdát přehnané, vracet se v historii až k Hitlerovi a Stalinovi. Ale snad, jak ve Francii, tak v České republice, síly, které tito diktátoři vedli, zůstávají stále živé. Je třeba hledat řešení, která se vyhýbají oběma těmto extrémům.
čtěte také:
Ministr vnitra chce zvýšit deportace imigrantů
Imigrantů ve Francii je přespříliš a paralyzují již systém
Hollande následuje Sarkozyho, přitvrdil vůči přistěhovalcům