Muslimové vraždí například muslimky jak v muslimských státech, tak kdekoli na světě, protože vraždí = vykonávají tresty smrti v souladu s islámskými ustanoveními v koránu.

Náboženství islám je zhoubné, kruté, diskriminující, diktátorské, nesnášenlivé, zrůdné.

„Nesmí nám dělat hanbu ani o den déle! Přísahejme na svou čest!“ Osud šestnáctileté Afghánky Morsal Obeidiové byl těmito slovy zpečetěn. V očích své rodiny spáchala hrdelní zločin chovala se příliš „západním“ stylem života.

Několik hodin po vynesení rozsudku zemřela Morsal v kaluži krve, jež crčela z desítek hlubokých ran. Ubodal ji její tehdy 23letý bratr Ahmad. Otřesný příběh se neodehrál kdesi na kmenových územích Blízkého či Středního východu, v divokém Kurdistánu, nýbrž v Evropě, německém přístavním městě Hamburk před dvěma lety. Soud Ahmada poslal na doživotí do vězení.
Šlo o jednu z tzv. vražd ze cti, jejichž počet v západní Evropě narůstá strmou řadou. Podle odhadů OSN padne za oběť těchto zločinů, které mají „očistit dobré jméno rodiny“, každoročně po celém světě okolo 5000 lidí, v naprosté většině žen. Nevyhýbají se však ani mužům, kteří se dopustili znásilnění či únosu nebo nutili ženu k prostituci.

Co je motivem

Většina těchto vražd se odehraje v konzervativních islámských společenstvích Asie a Afriky, imigrace ovšem přinesla tento děsivý fenomén i na starý kontinent. Především prostřednictvím přistěhovalců z východu Turecka, kde žijí převážně Kurdové.
Motivem vraždy ze cti je v řadách evropské muslimské komunity často skutečnost, že se mladá dívka zamiluje do „nevhodného“ mládence nebo se jí zalíbí svobodomyslný styl „nemravné“ západní kultury a touží po samostatném životě, což okolí chápe jako smrtelný hřích.
To byl případ právě Morsal. Podobný osud měla i třiadvacetiletá Hatün Sürücüová. Ta vyrostla v Německu, ale rodina ji přiměla provdat se v Turecku za jejího bratrance, s nímž pak měla dítě. Postavila si ale hlavu a odstěhovala se do Berlína, kde se začala učit elektroinstalatérkou a dítě vychovávala sama. Její bratr ji pak za to chladnokrevně zastřelil.
Soudce Michael Degreif, jenž pachatele poslal na devět let za mříže, označil případ za mimořádný: „Sürücüová se stala obětí, protože žila tak, jak to sama pro sebe považovala za správné,“ prohlásil.
Dvacetiletou německou Kurdku Gülsün zase stálo život to, že přišla o panenství a tajně podstoupila potrat. Z rozkazu jejího otce ji pak její bratr spolu s komplicem utloukli klacky.

Imigranti se zvyků nevzdávají

Podobné případy, stejně jako stovky vynucených manželství dívek s muži, které jim předem určila hlava rodiny, hlásí státy takřka celé západní Evropy, úřady si však se zvyky části imigrantů nevědí rady. Přistěhovalecká společenství žijí často uzavřeně ve vlastní čtvrti a o dění v ní nemá nikdo jiný ani tušení.
Většinová společnost nyní s hrůzou zjišťuje, že část imigrantů není nejen schopna, ale ani ochotna se přizpůsobit tradicím hostitelské země a odmítá zbavit se zvyků zcela neslučitelných se zvyky států, do nichž se přistěhovali. Přitom jako v případě nebohé Morsal oběť i vrah prožili celé dětství v Německu, v bezprostředním kontaktu s kulturou, jež se pyšní svou tolerancí.
Propastný myšlenkový rozdíl mezi oběma kulturami dokumentuje smrt patnáctileté Britky kurdského původu, jež se provinila láskou k muži z jiné islámské větve. „To, že otec může vzít nůž na svou dceru, je něco, co lze skutečně jen těžko pochopit,“ smiřoval se jen obtížně s pozadím tragédie zkušený žalobce Jonathan Laidlaw, jenž pachatele soudil pro vraždu.
Britská média obvinila policii, že oběť nedokázala ochránit. „Ano, existoval plán vytvořit tým odborníků, kteří by případné oběti, kde je vražda ze cti na spadnutí, dokázali identifikovat. Začali jsme se učit, ale skončili jsme. Důvodem byla politická korektnost,“ poukázal v deníku Guardian inspektor londýnské policie, jenž si nepřál být jmenován, na obavu pustit se do boje s původními zvyky přistěhovalců kvůli případným výtkám z netolerance a nepřátelství k multikulturní společnosti.

Dostala, co zasloužila

Letos 10. listopadu proto britská veřejnost s povděkem přijala rozhodnutí londýnského soudu, který poslal dva kurdské bratrance Muhammada Alího a Umara Husejna na doživotí za mříže kvůli vraždě své příbuzné. V lednu v britském Birminghamu oba mladíci uškrtili a pak zakopali dvacetiletou Banaz Mahmúdovou. Vraždu jim nařídil její otec.
Organizace na ochranu lidských práv ale tvrdí, že o spoustě zločinů, jež se odehrávají ve společenstvích přistěhovalců, se veřejnost vůbec nedozví. Navíc oběť je často doslova psychicky uštvána a dohnána k sebevraždě. „Ročně se jich tu odehrají stovky,“ řekla BBC specialistka na muslimskou imigraci Uša Súdová.
„Dostala, co zasloužila,“ pyšnil se roku 2007 před soudem v Mnichově v Německu žijící kurdský Iráčan Kazím Mahmúd, jenž napadl za bílého dne na ulici svou bývalou manželku Sazan. Stalo se to jen pár hodin po jejich rozvodu. Poté, co jí zasadil několik bodných ran, polil ženu benzínem a zapálil. Soud mu vyměřil doživotí, ale pachatel byl v euforii. „Udělal jsem dobře. Nikdy toho nebudu litovat,“ prohlásil.
Na svou obhajobu řekl pouze to, že jednal na žádost svého tchána. „Jestli ji nezabiješ ty, zabiju já tebe, až se vrátíš do Kurdistánu,“ vyhrožoval mu údajně.

Stop krvavým praktikám

Německý parlament před časem schválil zákon o „boji proti vynuceným sňatkům a lepší ochraně obětí“. Pachatelům teď podle něj hrozí za pouhý psychický nátlak až 10 let vězení. „Tolerance vůči kulturám a náboženstvím končí v okamžiku, kdy jsou tupena lidská práva,“ ujistila pověřenkyně německé vlády pro integraci.
Mocným symbolem pro boj s hrůznými zvyky je jordánská královna Ranja. Rodačka z Palestiny, jež se provdala za jordánského krále Abdalláha II., odvážně tepe staré tradice, podporuje práva žen a veřejně prosazuje ochranu matek a dětí před týráním v rámci rodiny.
Zápas je to však obtížný: ačkoli ochránci lidských práv žádají zpřísnění trestů za vraždy ze cti, jordánský parlament takový návrh už dvakrát zamítl. Přestože za vraždu tamní soudy vynášejí trest smrti, „očišťovači rodinného jména“ obvykle vyváznou s vězením, zejména když jde o rodinné příslušníky oběti.
Vše ilustruje případ muže, který v roce 2007 v jordánském Ammánu ubodal k smrti svou čtyřicetiletou sestru za to, že podle něj příliš často používala mobilní telefon, a tím u něj vyvolala podezření, že má mimomanželský poměr. Soud ho nejprve vydal do rukou kata, poté mu však trest zmírnil na deset let vězení.
Skoncovat s krvavými praktikami hodlá i Turecko, jež se uchází o vstup do Evropské unie. Stanovilo tresty doživotí za vraždu bez ohledu na věk vraha, aby se zabránilo členům rodiny pověřovat zločinem mladší syny, kteří by byli souzeni jako nezletilí.
Proti oficiálním zákonům ale stojí váha tradice, kmene a patriarchátu. Nebahat Akkocová zakladatelka centra pro ženy v Diyarbakiru, největším tureckém městě s kurdskou menšinou, se však obává, že snaha potřít temné zvyky nepřinese v dohledné době pronikavé úspěchy. „Zákon se změní rychle, tradice ne. Je to běh na dlouhou trať,“ dodává.
Smrt za zneuctění tradic

Vraždy ze cti jsou rozšířené především v islámských komunitách jihovýchodní Asie, Blízkého východu a Afriky, dochází k nim ale například i v hinduistických částech Indie. Tam především jako trest za milostný poměr osob z různých kast.
S přistěhovalectvím došly i do Evropy. V zemích EU žije přibližně 16 miliónů muslimů nejvíce ve Francii (5 mil.), Německu (3,5 mil.) a Británii (1,5 mil.). Okolo miliónu muslimů žije v Itálii, Nizozemsku či v Belgii. Všechny tyto země hlásí případy vražd ze cti.
Jejich motivem bývá potrestání ženské členky rodiny za chování, které vybočuje z morálního kodexu dané komunity. Jde většinou o předmanželský sex, poměr s mužem, kterého rodina neschválila jako vhodného partnera, podezření z manželské nevěry, příliš vyzývavé chování atd. Trest vykonávají mužští příbuzní, většinou sourozenci.
Obětí bývají i muži, a to například pachatelé znásilnění či podezřelí z cizoložství.

V jordánském Ammánu ubodal muž svou sestru za to, že podle něj příliš často používala mobilní telefon.

Každého takového primitivního muslimského lotra co by provedl vraždu ze cti bych okamžitě zbavil varlat a dostal by takového řezu,že by se 14 dní nehnul.To by v tom byl čert,aby se to ta pakáž neodnaučila.

SALÁM ALEJKUM (Mír s Vámi)
VRAŽDY ZE CTI JSOU V ISLÁMU HARAM(Zakázané) A TO PRÁVEM ŠÁRIA !!!