"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)
"Všichni mají právo svobodně vyjádřit své mínění takovým způsobem, který se neprotiví šárii." (Deklarace lidských práv, Káhira, 1990)
"Ženy jsou satanův nástroj proti mužům; proto musí být zahaleny od hlavy k patě, i když jsou pohromadě jen se ženami." (Raed Hlayel)
"Celá Umma má povinnost se hněvat a povstat, aby ukázala svůj vztek. Vztek je nutný. Nejsme žádný národ oslů. Jsme národ lvů." (Yussef al-Qaradavi)
"Bratři, vede se válka proti islámu. Chopte se svých mečů. Kde jsou vaše zbraně? Vaši nepřátelé zdupali Proroka. Povstaňte!" (Badr Bin Nadel al Mashari, imám v Rijádu)
"Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte! Vybojujte drápy a zuby své právo, nebojte se řevu velmocí!
Sjednoťte se pod pyšným praporem islámu a zaveďte jeho vládu...!" (Testament ajatolláha Chomejního)
"Korán se vydatně věnuje podbřišku muže, jeho sexuálním rozkoším a povinnosti žen, uspokojovat manželovy potřeby. Pro dobré muslimy a islámské
mučedníky má korán připraveny panenské hurisky nepomíjivé krásy a mládí; po každém koitu znovu nabydou panenství. Pro muže to znamená uskutečnění
fantasmatu nikdy nekončícího orgasmu a konec strachu před předčasnou ejakulací? Ptám se, jestli tyto sliby nejsou důvodem víry ve svatost koránu. Který
muž nezná tyhle sny? Stačí jim věřit..." (Chahdortt Djavan, Paříž, 2003)
"Ozbrojený boj proti okupantům Palestiny není jen právem muslimů, ale je přímo povinností všech muslimů." (Jusuf al Qaradawi)
"Žít v islámské republice je jako spát s mužem, k němuž cítíš hnus: představuješ si, že jsi docela jinde." (Azar Nafisiová, profesorka anglické literatury)
"Nic nemluví pro evropský reformovaný islám. Existuje jen jeden islám - onen Muhammada a Koránu. Čirý islám je životu nebezpečný.
Nejstrašnější je zde útisk žen..." (Ayaan Hirsi Aliová)
"We must be open and tolerant towards Islam and Muslims because when we become a minority, they will be so towards us." (Jens Orback, švédský ministr)
"Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku." (zavražděný holandský režisér
Theo van Gogh o multikulturalismu)
Kampaň na podporu Oriany Fallaci
Oriana Fallaci se proslavila svou odvahou vyjadřovat své vlastní názory. Prezentuje druh novinářů, kteří se nebojí vyslovit svůj vlastní názor nezávisle na politické korektnosti a přijatých stereotypech. Nikdy se nespokojila ani s laciným a názorem, že „islám je mír, islám je tolerance“.
V průběhu druhé světové války se Oriana Fallaci zapojila do protifašistického odboje ve skupině svého otce. Viděla Hitlera i Mussoliniho, ve čtrnácti letech dostala medaili za boj proti fašismu. Po ukončení florentské univerzity pracovala jako redaktorka v časopisech „Epoca“ a „Leurope“. Od roku 1956 působila jako vojenská zpravodajka a byla svědkem téměř všech významných vojenských konfliktů: povstání v Maďarsku, války ve Vietnamu, Pákistánu, Indii, bojů na Blízkém Východě, v Africe, Latinské Americe a v Perském zálivu.
Za svou práci dostala mnohá ocenění, některá přímo z ruky italského prezidenta.
Dnes žije Oriana Fallaci na Manhattanu v New Yorku. Trpí rakovinou plic.
V květnu 2005 vznesl Adel Smith, prezident Italské muslimské unie, který mimo jiné čelí obvinění za zneuctění symbolu křesťanského kříže, žalobu proti Orianě Fallaci za urážku islámu v její knize Síla rozumu (The force of reason). Tato žaloba byla akceptována soudcem Armandem Grassem Bergamo, který rozhodl, že tato kniha obsahuje 18 výroků, které útočí na muslimy, například:
„Evropa se čím dál tím více stává muslimskou kolonií.“
„Místo lásky islám šíří nenávist a namísto svobody otroctví.“
nebo „Za posledních dvacet let zabili teroristé ve jménu svatého koránu 6000 lidí“.
Roberto Castelli, italský ministr spravedlnosti, považuje rozhodnutí soudce Grassa za útok na svobodu projevu. Dokonce řekl: „Kniha obsahuje silnou kritiku, ale obsah knihy nikoho neuráží“. Sama Oriana Fallaci se k soudu nedostavila. V rozhovoru pro „Opinion Journal“ z roku 2005 řekla: „Ani nevím, jestli budu ještě žít. Moje rakovina je tak vážná, že myslím, že jsem už na konci své cesty. Škoda. Chtěla bych ještě žít a to nejen proto, že mám ráda život, ale také proto, abych viděla výsledek procesu.“ A dodala: „Nemyslím si, že mi bude dokázána vina.“
Asociace Future Europa byla založena v Polsku jako nepolitická organizace na podporu lidských práv. Na svých stránkách www.orianafallacitrial.org organizuje kampaň na podporu Oriany Fallaci. Tyto stránky mají i svou slovenskou mutaci. K této podpoře se postupně přidaly i podobné organizace v dalších zemích - v Německu, Anglii na Slovensku, v Maďarsku i v Čechách.
Tuto kampaň již podpořilo mnoho veřejně činných lidí, politiků i dalších osobností veřejného života. Mezi jinými i bývalý polský prezident Lech Walesa.
Jeden ze zastánců Oriany Fallaci ve své reakci na tento soudní spor napsal: „Respektovat některé aspekty islámu a života Mohameda znamená zříci se humanity a lidských práv v té formě, která Evropu stála stovky let vývoje a mnoho krve. Nemůžeme měřit dvojím metrem bezpráví páchané pod záštitou náboženství a to páchané zločinci. Pokud se svět nepoučí z vlastní hlouposti a chyb, je naše kultura odsouzená k zániku.“