Za vším hledej CIA aneb Multikulti do každé rodiny
Guantánamo je největší vřed a skvrna naší civilizace. Nejlepší synové arabského národa jsou zde mučeni a zcela nespravedlivě zadržováni. Krvežízniví američtí ďáblové zde ukájejí svůj zvrhlý chtíč a některé jejich kousky by jim mohl závidět i doktor Mengele. Například ten, kdy nutí vězně pojídat vepřové. Jen těžko by si člověk vymyslel důmyslnější prostředek pro pošpinění lidské důstojnosti. Ohavné metody, které do naší vyspělé civilizace nepatří.
Přitom, čeho se ti nebozí chudáci dopustili? Nevěřím, že by někdo z těch hrdinných mučedníků mohl být skutečně vinen. Americká válečná mašinérie se ale nezastaví před něčím. Zaplavuje jako mor afgánské hory, údolí i vesnice. Hrdlořezové americké armády vpadnou do pokojně žijící rodiny pastevců, ukáží prstem na hlavu rodiny a bezdůvodně ji obviní z terorismu.A takových případů jsou stovky, však to říká i Amnesty International. A těm já, vedle Greenpeace, věřím, abyste věděli.
Většina z vězněných statečných horalů o terorismu nikdy neslyšela. Dokonce jsem přesvědčen, že ve své domovině proti buňkám Al-Kajdy zakládali své „antikajdovské“ buňky. Jejich víra v Alláha, klid a mír je posilovala natolik, že velice úspěšně svých fanatickým protivníkům vzdorovali. Jenže, to je právě ten kámen úrazu.
Tak schválně, z jakých peněz si myslíte, že Al-Kajda získává většinu svých prostředků? Každý, kdo má alespoň trochu pod čepicí, musí vědět, že jde o finanční prostředky CIA. Už vám svítá? Americký zbrojní průmysl musí pracovat na plné obrátky, a proto si vojenští analytici z Pentagonu vymysleli válku proti terorismu. Al-Kajda vznikla před pár lety na nějakém bouřlivém večírku důstojníků CIA a bohatých arabských šejků v prvotřídním arabském harému. Al-Kajda je jen divadelní společnost složená z kvalitních a přesvědčivých herců placených Bílým domem. Copak si myslíte, že by jinak mohl vzniknout takový majstrštyk, jako je 11. září 2001?
Kromě nás, nevědomých, jsou ale největšími oběťmi tohoto zločinného spolčení právě ti chudáci pastevci na Guantánamu. Mysleli si, že bojují proti Al-Kajdě a přitom se stali součástí spiknutí. Proto musí být umlčeni. Navíc, přeci nenechají Američané střílet do svých herců. Tak zvrhlí nejsou ani oni.
Ale ďábel a antikrist Bush je naštěstí na odchodu a mesiáš Barack Obama bohudík dál tento tyjátr podporovat nebude. Proto mu logicky nezbývá, než nevinné vězně propustit. Jenže zpět do své země se prý tito ctihodní Arabové vrátit nemohou. Musíme si je i v té Evropě tak nějak rozdělit. Říká to Francie a té já věřím.
Však tato země má s arabskou menšinou jen samé dobré zkušenosti. Před pár desítkami let dobrovolně nabídla své bývalé kolonii Alžírsku samostatnost, a to bez jediného výstřelu! V současnosti hostí ve své štědré náruči několik miliónů dalších nejlepších synů arabského národa. A všem se společně dobře žije. Navíc jsem rád, že snaha o vytvoření fungující multikulturní společnosti není ve Francii založena na špatném svědomí z koloniální minulosti. Vždyť Francie měla kolonie jen pro blaho jeho obyvatel. Jen jak to bylo trochu možné, tak s radostí nabídla všem samostatnost. A jak v zemi Galského kohouta funguje multikulti? Přeci báječně. Druhá či třetí generace přistěhovalců se báječně sžila se svým okolím. Naučila se francouzsky, nemá potřebu se uzavírat do své komunity, dokáže si obstarat důstojnou práci atd. Žádné nepokoje se zde nekonají, to jen horliví novináři si vždy něco vymýšlejí.
To samé v Nizozemí. Tamější muslimové dokonce patří k nejhorlivějším bojovníkům proti fanatickým vyznavačům islámu. Jen shodou náhod nedokázali svými těly ubránit Pima Fortuena před smrtí. A stejně tak v případě režiséra Theo van Gogha. Kdyby si býval neplánovaně neodskočil na malou, nic by se mu nestalo. Holandsko a Francie nejsou jedinými evropskými státy, kde multikulturní společnost krásně funguje. Stačí připomenout severské země. Udivilo mě, s jakým klidem zde přijali místní muslimové ony karikatury Proroka Mohameda. Bylo příjemné sledovat, jak si muslimové sami mezi sebou posílali ty vtipné obrázky a posléze zahrnovali jejich autora neskonalým obdivem. Tolik srdečných emailů a dopisů za svůj život jistě nedostal. Dovedu si představit, jak musel být dojat. Až ze samého dojetí opustil svůj dům a o své vůli se svěřil do péče policie. A to, prosím, jen ze skromnosti. Ten plachý muž se cítil nehoden takového obdivu. Jaký to člověk!
Proto přijímám s nechutí, když se někteří zpátečníci snaží muslimské komunitě bránit v praktikování jejich víry. No řekněte sami, proč by děvčata neměla ve Francii chodit zahalená od hlavy až k patě? Ublíží to někomu? Měli bychom konečně překonat podobné předsudky, jenž naši evropskou civilizaci tíží, jako těžký kámen. Nikdy se nedostaneme dál, pokud budeme i nadále trvat na svých staromódních tradicích a zvycích. Otevřeme se novým myšlenkovým i náboženským proudům a staňme se konečně plnohodnotnými světobčany 21. století!
Já sám jdu příkladem a již jsem s přítelkyni vyklidil jednu z našich dvou komůrek. Rád bych nabídl pro prvních pár měsíců ubytování jednomu z propuštěných vězňů z Guantánama. Vyhodil jsem křížek po babičce, do sklepa odnesl svaté obrázky, z počítače vymazal fotky nahotinek a přítelkyně z mrazáku vybrala vepřové maso. Již brzy můžeme přijmout našeho hosta. Jsem samozřejmě ochoten chodit doma pouze v dlouhých kalhotech a tričku s dlouhými rukávy. Však to znáte: „Host do domu, Bůh do domu“.