V čase války: izraelská odpověď na terorismus
Když se zdá, že válka je za dveřmi, uvažují občané o tom, jak se bránit. Ve válce, co teď probíhá, proti nám stojí nepřítel, který použil nekonvenční taktiku a zavraždil kolem tří tisíc nevinných civilistů zde v USA. Pokud se ale přiblížíme více k oblastem, odkud teroristé vzešli, dostáváme se do míst s dlouhou a dobře zdokumentovanou historií použití teroristické taktiky - hromadné ostřelování a sebevražedných bombových atentátů - která byla použita proti nevinným a neozbrojeným civilistům, ne proti vojenským cílům.
Ukázky jsme už viděli v Izraeli a Pákistánu. Viděli jsme je ve výcvikových videozáznamech Al Kajdy. Na jedné z těchto pásek vidíme auto plné teroristů na něčem, co vypadá jako čtyřproudá dálnice. Když se přiblíží policista, náhle se otevře víko kufru a policistu zkosí dávka z automatických zbraní. Jeden z teroristů přejde k zraněnému policistovi a popraví ho výstřelem do hlavy, potom nastoupí do auta a odjíždí se zbytkem svojí bandy.
V Afghánistánu není moc čtyřproudých dálnic. Je jasné, že jde o nácvik útoků, k nimž dojde ve Spojených státech.
Krátce po 11. 9. 2001 varovala izraelská tajná služba Debka, že Usáma bin Ládín pravděpodobně získal nejméně čtyři malé, "špinavé" jaderné nálože, známé jako "kufříkové atomovky" od zdrojů napojených na Ruskou mafii. V nedávno vydané knize jistý výzkumník odhaduje, že arzenál Al Kajdy obsahuje kolem 30 těchto zařízení. Vzhledem k tomu, jak byl již dříve dopravován různý kontraband do USA v lodních kontejnerech a jinými pašeráckými cestami, je pádný důvod věřit tomu, že tyto jaderné nálože už jsou zde v USA a čekají na fanatiky, kteří by je odpálili.
Problém je tedy jasný. Podívejme se na možná řešení.
Od 9/11 si mezi držiteli zbraní získala popularitu jedna nálepka. Píše se na ní: "Civilní obrana je Druhý dodatek." (druhý dodatek ústavy USA zaručuje občanům právo na držení zbraní, pozn. překl.). Je to víc než pouhá rétorika.
Během posledních dvou let byly teroristické útoky v Izraeli opakovaně zastaveny ozbrojenými izraelskými občany, jen co začaly. Terorista začal střílet na přeplněnou zastávku autobusu; kolem jedoucí izraelský motorista vytáhl svoji pistoli a zastřelil ho. Člen ochranky ozbrojený puškou M-16, co dorazil na místo vzápětí, mu dal jen ránu z milosti.
Jiný terorista se pokusil odpálit nálož na veřejně přístupném místě. Izraelská žena v domácnosti vytáhla pistoli a zastřelila ho dřív, než se mu podařilo bombu odpálit. Kandidát na mučedníka s sebou na onen svět nikoho dalšího nevzal.
Třetí terorista začal střílet z automatické zbraně v izraelské škole. To, z čeho se mohla stát masová vražda v rozsahu Columbine, nebo ještě větším, skončilo naštěstí jen velmi krátkým seznamem mrtvých, protože izraelští rodiče a prarodiče, kteří pracovali ve škole jako ozbrojená ochranka poté, co dostali státní výcvik, začali střílet ze skrytě nošených pistolí a zabili ho.
Všimněte si, že ve všech těchto epizodách to byl ozbrojený občan, kdo zastavil teror. Nebyl to voják. Nebyl to člen ochranky. Nebyl to policista. Tak jako se vlci nepokusí zaútočit na ovce před nosem ovčáckého psa, nebudou teroristé útočit na místech, o nichž se ví, že je tam ozbrojená ochranka, armáda nebo policie. Teroristé si prozkoumají oblast a vyberou své oběti mnohem pečlivěji.
V Izraeli začali s programem ozbrojených strážců z řad veřejnosti ve školách po masakru v Maalotu, který se udál v roce 1970. Tehdy bylo mnoho dětí zavražděno při teroristickém útoku. Dobrovolníci z řad rodičů pracují v běžném oblečení, a jsou ozbrojeni skrytě nošenými samonabíjecími pistolemi, a byli vycvičeni izraelskou domobranou. Je příznačné, že za více než čtvrtstoletí co uplynulo mezi Maalotem a incidentem zmíněným výše, kdy ozbrojení strážci zastřelili teroristu ve škole v roce 2002, nebylo v izraelské škole zavražděno jediné dítě!
Důvodem je, že Izrael široce rozhlásil skutečnost, že jsou ve školách ozbrojení strážci, nerozpoznatelní od jiných zaměstnanců školy. To mělo velmi významný odstrašující účinek. Žádný muslimský fanatik, který chce předstoupit před Alláha jako úspěšný válečník, co zabil mnoho nevěřících, si nedokáže představit, že by se vydal k Alláhovi zastřelen důchodcem s pistolí dřív, než by vůbec pořádně začal se svým vražedným plánem. Arogantní šílenci, kteří se stylizují do role kandidátů na mučedníky, nemohou snést myšlenku na nedůstojnou smrt z ruky běžné oběti. Stejně tak by si mohl vlk představovat, že mu rozervala krk nějaká ovce; prostě nepředstavitelné, a tedy něco s přirozeným odstrašujícím účinkem.
Samozřejmě, že politicky korektní plačky s tím nechtějí mít nic společného. Bohužel, protože jsou samy bezbranné, ovce se instinktivně bojí všeho se zuby dravce. Mnohé z nich nedokážou rozlišit mezi vlky a ovčáckými psy, a tak se bojí obou stejně. Tohoto jevu jsme si mohli všimnout v intuitivní reakci proti návrhu ozbrojit piloty, co se objevil po 9/11. Nikoho nezajímalo, že to výborně funguje v dopravních letadlech Izraele a Ruska jako prevence únosů. A téhož jevu jsme si také mohli všimnout, když mnozí neústupně odmítli jenom přemýšlet o návrhu umístit ozbrojené ochránce do škol. Nikoho nezajímalo, že od Peru po Filipíny, stejně jako v Izraeli, státem ozbrojení zaměstnanci škol nebo vybraní dobrovolníci s vhodným výcvikem zastavili vražedné ozbrojené útoky ve školách.
Přístup Ameriky k nedotaženému programu Civilní obrany se vyznačoval mnoha kontraproduktivními rozhodnutími. Tohle píšu v Missouri, několik dní poté, co jsem vedl kurs pro místní policii. Strávil jsem většinu včerejška na střelnici, kde jsem střílel s místními policisty ze SWATu.
Do 9/11 byli tito policisté často cvičeni v pevnosti Leonard Wood U.S. armády. Byli za tu příležitost vděční a považovali to za ten nejlepší výcvik v použití zbraní a taktice, co kdy měli. Peníze daňových poplatníků využité velmi efektivním způsobem. Bohužel krátce po 11. září byly služby policistům zastaveny, a vojenské objekty byly striktně vyhrazeny pro výcvik armády. Samozřejmě, že jak se začala americká odpověď Al Kajdě rozjíždět, bylo nezbytné využít zbývající objekty pro výcvik speciálních jednotek na maximum. Ale copak není místní policie v první linii obrany proti terorismu v programu
civilní obrany? Byli to policisté, ne armáda, kdo zajal v USA příslušníky Al Kajdy, kteří jsou teď za mřížemi. Byl to příslušník dálniční hlídky, ne člen týmu 6 SEAL nebo Delta Force, kdo zajal nejznámějšího teroristu Timothy McVeigha, který se dopustil bombového útoku na federální budovu v Oklahoma City.
To, že se omezí státní výcvik pro policisty, kteří jsou v první linii úsilí civilní obrany, není nic dobrého. Taky vám to dává na vědomost, kde se na seznamu oficiálních priorit nachází federální podpora soběstačných Američanů.
"Z jejich přirozenosti": nástroje pro splnění úkolu
Izraelští občané žijící po desetiletí v místech, která by Yankeeové nazvali "drsným krajem" - v komunitách, kde byla silná teroristická aktivita - měli možnost používat státem zakoupené samopaly Uzi. Stane se totéž i ve Spojených státech? Asi dost těžko. Ale s tím si nedělejte starosti. S největší pravděpodobností nebudete Uzi potřebovat.
Drtivou většinu teroristických útoků v Izraeli uťali izraelští občané hned v zárodku za pomoci jednoho konkrétního typu obranné palné zbraně - samonabíjecí pistole v ráži 9mm (pokud řekne Američan 9mm, míní převážně 9 Luger, pozn. překl.), obvykle s velkokapacitním zásobníkem. Ze své přirozenosti je tato zbraň snadno přenosná. Může být s vámi vždy, když hrozí nenadálé nebezpečí, a pamatujte, že ze své přirozenosti teroristé útočí na místech a v časech, kde, jak vědí, nebude útok očekáván. Ze své přirozenosti se dá pistole snadno skrýt a je neviditelná, dokud není použita.
Pamatujte, že ze své přirozenosti zkoumají teroristé své bojiště než zahájí násilnosti, a dávají si velký pozor na to, aby nezaútočili v místech, která jsou podezřele dobře chráněna. Zase ta záležitost "vlci versus ovčáčtí psi".
Naštěstí jsme během posledních patnácti let viděli dramatický nárůst v počtu oblastí, kde mohou bezúhonní občané získat povolení skrytě nosit nabitou zbraň. Tento trend pokračuje, a například Missouri a některé další státy aktivně pracují na legislativě, která jim zaručí toto právo. Vzhledem k hrozícímu nebezpečí je načasování skvělé.
Obranná zbraň je nástroj pro zvláštní účel, a výběr tohoto nástroje musí vždy odpovídat účelu. Teroristé, o nichž se bavíme, vyhledávají oblasti s výskytem velkého množství obětí. Plné školy. Plná tržiště. Plné restaurace a kluby. To znamená, že občan, který by zde bránil sebe a ostatní před útokem teroristy, bude mít k dispozici velmi úzký "palebný koridor", jímž musí zasáhnout, aniž by zranil velké množství nevinných osob, kterří budou pravděpodobně na scéně.
Kdokoli, kdo nosí zbraň, která by případně mohla být použita pro tento účel, by měl strávit mnoho času nácvikem toho, čemu se obvykle říká "chirurgicky přesný zásah". Miřidla zraně by měla být dokonale nastřelena, což znamená, že střela zasáhne přesně tam, kde je záměrný bod zbraně.
Teď mluvíme o nutnosti zasáhnout velmi malé oblasti na těle, jejichž zásahem je okamžitě vyřazeno a tím je zastavena hrozba, kterou útočník představuje pro velkou skupinu nevinných lidí. Zásah do prsou nemusí stačit. Člověk s prostřelenými plícemi se může udržet na nohou a v činnosti poměrně dlouhou dobu. Pokud je mozek plně okysličený, pak člověk, jehož srdeční funkce byly úplně vyřazeny zásahem srdce střelou (a ne každý zásah srdce tento orgán vyřadí z činnosti), může pokračovat v cílené násilné aktivitě ještě po dobu 14 nebo 15 sekund.
Zásah do vyššího centrálního nervového systému představuje větší jistotu okamžitého ukončení násilných aktivit, ale je také mnohem obtížnější takového zásahu docílit. Mícha je zhruba stejně široká jako malíček, a je skryta v obratlích páteře. I výstřel do mozku nezaručuje 100% konec akce. Jediná jistota "zastavení jednou ranou" je zásah mozkového kmene, čímž je zničena medulla oblongata nebo pons. To je v zákrytu s ušima, když se míří z boku, nebo na spodním okraji lebky, když je nutné vystřelit zezadu. Vnější anatomický cíl při střelbě zepředu závisí na pozici hlavy.
Pokud je hlava zpříma v normální pozici, cíl leží přesně za nosem. Pokud je hlava nakloněna dopředu v agresivní póze, jsou v zákrytu s cílem v mozku, který je nutno zasáhnout, oční jamky. Pokud je hlava zakloněna, například v triumfálním výkřiku, zamíření na ústa zavede střelu do mozkového kmene.
V Izraeli se stala pistole v ráži 9mm v podstatě standardem mezi civilisty. To ale nemusí znamenat, že je to ta nejlepší volba. Žertovné historky, které popisují střílení teroristů jak občany, tak i policií a armádou (i zde je pistole v ráži 9mm standardem) velmi často ukazují, že bylo potřeba padoucha mnohokrát zasáhnout, než konečně padl k zemi. To je důvod, proč jsou zde oblíbené velkokapacitní pistole. Nejoblíbenějším typem v Izraeli je starý dobrý Browning, Beretta, Glock, a Jericho (Izraelský klon české pistole CZ75). Nelze si nepovšimnout zjevného faktu: vysoce výkonné střely s expanzním účinkem ("hollowpoint"), které způsobily renesanci ráže 9mm a učinily z ní přijatelnou bojovou ráži (pozn. překl.: autor článku jako Američan zcela typicky upřednostňuje ráži .45ACP) se na území Izraele moc často nevidí. Mnozí občané a policisté budou obvykle nosit celoplášťové střelivo vojenského typu ("full metal jacket"). Toto střelivo má tendenci pouze proletět tělem a způsobit průstřely podobné bodnutí sekáčkem na led, a ohrozit ty, co stojí za cílem.
Nedávné události v Afghanistánu dokládají relativně slabý výkon celoplášťové munice 9 Luger ve srovnání s celoplášťovým střelivem ráže .45, o jehož účinnosti máme doklady od První světové války. Vojáci v Afghanistánu hlásili, že bojovníci Al Kajdy vydrželi mnoho zásahů střelami 9mm z armádních Berett, než konečně padli, ale stačil jim jeden nebo dva zásahy municí ráže .45 ze starých pistolí typu 1911, které i nadále používají Delta force. (pozn. překl.: autor pomíjí fakt, že Delta force jsou ve srovnání s běžnými vojáky mnohem lepší střelci, ale skutečností zůstává, že právě oni si pistoli typu 1911 v ráži .45ACP jako svou poboční zbraň zvolili)
Pistolová munice střední ráže, jako je 9 Luger (průměr střely .355 palce) nebo .38 Special (průměr .357 palce) si žádá expanzivní střelu, pokud má zastavit lidského útočníka, zatímco .45 (průměr .452 palce) má dlouhou historii v zastavování útočníků za použití celoplášťového střeliva. Podívejme se zběžně na tři přestřelky v USA, které byly popsány v sloupku Ozbrojený občan v časopisu National Rifle Association (organizace sdružující ozbrojené občany v USA) Women's Outlook.
Případ 1: Poté, co přistihl Ronald Dixon člověka, který se vloupal do pokoje jeho 18měsíčního syna, "vytáhl ze sekretáře pistoli v ráži 9mm a postavil se vetřelci v dětském pokoji. Když se na něj zloděj vrhl, Dixon vystřelil a dvakrát ho zasáhl. Vetřelec, kterého policie později identifikovala jako Ivana Thompsona, pak spadl ze schodů a utekl z domu, ale venku se zhroutil. Podle policie měl Thompson v trestním rejstříku 19 zatčení, většinou pro vloupání. Byl vážně zraněn do prsou a genitálií." (New York Daily News, 12/15/02)
Případ 2: Příslušník americké námořní pěchoty Sgt. James Lowery, když byl doma na opušťáku, si zajel k okénku drive-in McDonaldu. "Tehdy se objevil muž s revolverem ráže .38 a nařídil mu, aby vystoupil ze svého automobilu, upraveného SUV Chevy. Lowery poslechl a vystoupil z vozu, ale muž s pistolí ho střelil do obličeje. Lowery se naklonil zpět do vozu, vytáhl pistoli v ráži .45 a několikrát na útočníka střelil. Bandita, Thaddeus Antone, byl na místě mrtvý. Lowery byl ošetřen v místní nemocnici a jeho stav byl prohlášen za dobrý." (Birmingham News, 12/19/02)
Případ 3: Medgar Flowers byl doma se svojí manželkou, když dovnitř vtrhli dva ozbrojení útočníci a začali střílet. Flowers se začal s jedním z nich prát a konečně se dostal ke kávovému stolku, v němž měl svoji samonabíjecí pistoli ráže 9mm. "Flowers se dokázal zmocnit své pistole a několikrát vystřelil na útočníka. 'Ani jsem netušil, jestli jsem ho trefil', řekl. 'Nikde nebyla žádná krev, ani nepadl. Bylo to jako kdybych ho netrefil.' Bitka skončila, když se útočník vypotácel z domu a po chvíli zemřel. Druhý útočník nebyl nalezen." (Baton Rouge Morning Advocate, 01/04/03)
Všimněte si, že pětačtyřicítka námořního pěšáka rozhodně ukončila utkání v jeho prospěch. Všimněte si, že muž střelený do obličeje revolverem ráže .38 reagoval tak, že zabil svého útočníka, a dva zločinci střelení z 9mm pistolí byli schopni značné fyzické aktivity, než zkolabovali. Pokud jde o zbabělé predátory, raději utečou, než aby bojovali, pokud je překvapíte tím, že začnete v sebeobraně střílet. Odhodlaný a fanatický terorista bude s největší pravděpodobností pokračovat v boji a střílet na své oběti nebo odpálí výbušné zařízení, než padne.
Pokud by se stalo, že by Spojené státy napadli teroristé, a munice by nebyla běžně dostupná v obchodech, bude to levné celoplášťové střelivo, uložené ve velkém množství pro zákazníky, kteří ho používají při tréninku, co zmizí z polic obchodů jako poslední. Celoplášťové střelivo v ráži .45 svoji práci odvede, celoplášťové střelivo v ráži .38 nebo 9mm zpravidla ne. (pozn. překl.: v ČR je k sebeobraně povoleno nosit pouze celoplášťové střelivo, přesně řečeno je zakázáno "střelivo se zvýšeným ranivým účinkem")
V každém případě by všechny takové pistole měly být nabity expanzivními náboji, které jsou navrženy tak, aby zůstaly v útočníkovi a nezasáhly osoby stojící za ním. (pozn. překl.: v ČR vyloučeno, viz výše) Je sice možné používat vysokorychlostní křehké projektily s nízkou hmotností, ale ty jsou příliš drahé na to, aby se s nimi dalo běžně trénovat, velmi často nezasáhnou v záměrném bodě, a kontrola kvality a přesnost je u některých značek pochybná.
I malý revolver v ráži .38 je lepší než nic, pokud hrozí smrtelné nebezpečí. Z kapesní revolverů je těžší střílet, než z větších zbraní. Máte-li služební revolver plnohodnotné velikosti, chirurgická přesnost není problém, pokud ho drží trénovaná a spolehlivá ruka. S malým kapesním revolverem musí střelec jít blíž k cíli, aby si zajistil naprosto přesný zásah. Nicméně v některých oblastech USA s tropickým podnebím je to většinou tak, že máte buď velmi malou zbraň, nebo nic.
Na závěr
Naše vláda nám poslala velmi jasnou zprávu: Buďte připaveni. Jsou všechny důvody věřit tomu, že si teroristé v budoucnu naplánují na území USA další aktivity. Ne, pistole není obrana proti jaderné náloži, která vybuchne uprostřed města. Ale pokud se podíváme na izraelský model, můžeme se domnívat, že některé příšery, s nimiž bojovali oni, napadnou stejným způsobem i nás.
Santayana měl pravdu: "Ti, kdo ignorují historii, jsou odsouzeni k tomu, aby ji opakovali."
z angličtiny přeložil se svolením autora -dp-
http://www.backwoodshome.com/articles2/ayoob81.html