reklama
reklama
"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Čteme si korán, súra 18, "Jeskyně", verše 60-82

Autor: Robert Spencer | Publikováno: 15.7.2008 | Rubrika: Islám
Ilustrace

Význam súry 18 pro muslimskou víru je, jak bylo řečeno v minulém díle, potvrzen v mnoha hadísech. V jednom z nich recituje muž súru, když "se objevil oblak a rozprostřel se nad tím mužem, a přibližoval se k němu více a více, až jeho kůň začal poskakovat (jakoby se něčeho obával). Když přišlo ráno, muž šel za prorokem, a řekl mu o tomto zážitku. Prorok řekl, 'to byla as-sakína (klid), která sestoupila díky (recitaci) koránu.'" As-sakína je adaptací hebrejského slova šekina, které se používá v židovské tradici k popisu boží přítomnosti ve světě, a oblak jasně připomíná oblak, který doprovází boží přítomnost v biblických textech jako Exodus 40:35. Stejně jako další biblické koncepty převzaté islámem - obzvláště Ježíš jako "Slovo boží" - nemá ani tento v islámském myšlení tak silný obsah.

Verše 60-82 súry 18 obsahují jeden z nejpodivnějších a nejpoutavějších příběhů v celém koránu:
příběh o pouti Mojžíše a Khidra, jednoho z největších poutních příběhů všech dob. Mojžíš, který cestuje se svým sluhou, zapomene rybu, kterou si nesli k jídlu (verše 60-64). Při návratu na místo, na kterém ji zapomněli, potkají "jednoho ze služebníků Našich, jehož jsme milosrdenstvím Svým obdařili a jehož jsme vědění z Nás vycházejícímu naučili" (verš 65). V islámské tradici je tento člověk jmenován jako al-Khadir nebo al-Khidr, nebo běžněji Khidr, "Velký člověk". Někteří ho identifikují jako jednoho z proroků, jiní jako waliho, muslimského svatého. Abu Hayyan al-Gharnati, komentátor koránu ze 14. století, ukazuje na verš 82, ve kterém Khidr říká, že nejedná "z rozhodnutí vlastního", aby tak podpořil tvrzení, že šlo o proroka - protože pokud jedná na popud něčeho jiného, kdo jiný než Alláh by mohl vést tak svatého člověka k tomu, aby dával rady prorokovi, jako byl Mojžíš? Další islámský učenec ze 14. století Ibn Tajmíja (http://seekingilm.com/archives/168) ale prohlásil, že "většina ulemů [islámských učenců] věří, že nešlo o proroka".

V každém případě se po svém setkání Mojžíš Khidra zeptá: "Smím tě následovat, abys mne naučil něčemu ze správného vedení, o němž jsi byl poučen?" Khidr se zdráhá (verše 67-68), nakonec ale souhlasí s podmínkou, že Mojžíš mu nebude klást žádné otázky (verš 70). Mojžíš souhlasí.

Khidr a Mojžíš nastoupí na loď, jejíž bok Khidr okamžitě provrtá - načež Mojžíš poprvé poruší svůj slib (verše 72-73). Krátce poté zavraždí Khidr bez zjevného důvodu mladého muže, a Mojžíš ho opět kritizuje (verš 74), načež mu Khidr opět připomíná jeho slib (verše 75-76). Nakonec Khidr opraví zeď, která se zhroutila ve městě, které jim odmítlo poskytnout pohostinství, a Mojžíš ho o opět plísní (verš 77), protože si jinak mohl svojí prací vydělat peníze, a oni si mohli koupit jídlo a ubytování.


Khidr nakonec říká Mojžíšovi, že jejich putování je u konce, a vysvětluje mu své podivné skutky. (Mohamed komentoval: "Přáli bychom si, aby Mojžíš zůstal mlčet, aby nám Alláh řekl více o tomto příběhu".) Khidr poškodil loď, protože král "každou dobrou loď násilím jímá", ale ne ty, které nejsou schopné provozu (verš 79) - chudí vlastníci lodi si jí pravděpodobně dokáží opravit, až král odejde. Khidr zabil mladého muže, protože by zarmoutil své zbožné rodiče "vzpurností a nevděkem svým" (verš 80), a Alláh jim dá lepšího syna (verš 81). A pokud jde o zeď, byl pod ní ukrytý poklad, který patřil chlapci tak mladému, že zatím nemohl dědit - takže její opravou mu poskytl čas na to, aby dospěl, zatímco poklad bude chráněn před krádeží (verš 82).

Maududi vysvětluje smysl toho všeho: "Měli byste mít plnou víru v moudrost toho, co se děje v souladu s Alláhovou vůlí. Protože skutečnost je před vámi skrytá, nedokážete pochopit moudrost toho, co se děje, a někdy to vypadá, že jsou věci proti vám, a vy naříkáte, 'Jak a proč se to stalo'. Ve skutečnosti pokud by byla z neviděného odstraněna opona, pochopili byste, že to, co se děje, je to nejlepší. I když to někdy vypadá, že je něco proti vám, uvidíte, že nakonec v tom pro vás bude něco dobrého".

Překladatel koránu Abdullah Yusuf Ali nabízí čtyři poučení z tohoto příběhu, včetně představy, že "ani celek současných znalostí, vědy a umění, a literatura (pokud by to mohlo být shromážděno v jednom člověku), neobsahuje veškeré znalosti. Boží moudrost je z hlediska člověka neomezená", a "V životě se vyskytují paradoxy: zjevná ztráta může být ve skutečnosti ziskem; zjevná krutost může být skutečným milosrdenstvím; oplácení zla dobrem může být skutečnou spravedlností, a nikoliv štědrostí (18:79-82). Alláhova moudrost překonává všechny lidské představy".

Další poučení přináší islámská tradice: nezabíjejte děti, pokud nevíte, že z nich vyrostou nevěřící. "Alláhův posel nezabíjel děti, takže ani vy byste je neměli zabíjet, pokud nevíte to, co o dítěti, které zabil, věděl Khadir, nebo pokud nedokážete rozlišit mezi dítětem, které může vyrůst ve věřícího (a dítětem, které může vyrůst v nevěřícího), tak, abyste zabili (předpokládaného) nevěřícího, a nechali (předpokládaného) věřícího stranou". Takto vyložený předpoklad může vysvětlit vytrvalost fenoménu vražd ze cti v islámských zemích, a dokonce i mezi muslimy žijícími na Západě.

Khidr hraje velkou roli v islámské mystické tradici. Súfistický mystic Ibrahim Bin Adham (Abou Ben Adhem) z osmého století jednou prohlásil: "V té divočině jsem žil čtyři roky. Bůh mi dával stravu, aniž bych musel něco dělat. Starý Khidr Zelený byl v té době mým společníkem - naučil mě Velké jméno Boha". Někteří považují Khidra za nesmrtelného (například Ibn Tajmíja). Tato představa vychází z mnoha argumentů. Bayhaqi připomíná, že když Mohamed zemřel, shromáždění truchlící slyšeli hlas - údajně Khidrův - který je vyzýval, aby důvěřovali Alláhovi. Tato představa je také základem Mohamedových vlastních slov. Jednou vyprávěl svým následovníkům o Dajjalovi, postavě Antikrista, která hraje velkou roli v islámské eschatologii. Vysvětlil, že Dajjal zabije člověka a znovu ho přivede k životu, a pak se ho pokusit zabít znovu, což se mu ale nepodaří. "Tímto člověkem bude Khadir".

Vzhledem k jeho mesmrtelnosti hovořilo mnoho muslimských (a dokonce i několik nemuslimských) mystiků v průběhu staletí o setkáních s ním - zde je jeden z nedávných případů, kdy jeden člověk narazil na Khidra v prodejně nábytku Home Depot.

Příště: Na koránskou scénu přichází ... Alexandr Veliký!

http://hotair.com/archives/2008/03/16/blogging-the-qur%E2%80%99an-sura-18-%E2%80%9Cthe-cave%E2%80%9D-verses-60-82/
 
z angličtiny přeložil Viktor Svoboda
 

2299 čtenářů | 2 komentáře | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Komentáře


Re: Čteme si korán, súra 18, "Jeskyně", verše 60-82
(Bačík, 15.7.2008 19:20:03)
Odpovědět
Někteří ho identifikují jako jednoho z proroků, jiní jako waliho, muslimského svatého...


Dech vyrážející islámská arogance. Oproti historické skutečnosti posunuje existenci muslimů o 2 000 let dříve.
Re: Čteme si korán, súra 18, "Jeskyně", verše 60-82
(theofil, 15.7.2008 22:20:16)
Odpovědět
"V životě se vyskytují paradoxy: zjevná ztráta může být ve skutečnosti ziskem; zjevná krutost může být skutečným milosrdenstvím............

Deportace("ztráta") věřících muslimů z Evropy prý může být "ziskem....milosrdenstvím".

I ztráta mešit může být ziskem a aktem milosrdenství. Alláhovy záměry jsou absolutně nezbadatelné. Při deportacích budou radostně tleskat nad tou dokonalou nezbadatelností.
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Reklama
www.antimesita.eu