Čteme si korán - súra 12, "Josef"
Súra 12, "Josef", je další z pozdně mekkánských súr. Maududi říká, že byla zjevena, "když Kurajšovci" - pohané z Mekky a kmen, k němuž Mohamed přináležel - "přemýšleni nad zabitím, nebo vyhnáním, nebo uvězněním Mohameda". Vypráví příběh o patriarchovi Josefovi, stejně jako v súře 11 společně s příběhy dalších proroků - a nese jasné poselstvím týkajícím se Mohameda a jeho oponentů.
Verše 1-3 pronášejí další chvalozpěv na korán. Ibn Kathir vyjadřuje převažující islámský pohled, když říká: "Arabský jazyk je nejvýřečnější, nejjasnější, nejhlubší a nejplnější významem, který se může objevit v něčí mysli. Proto byla nejvznešenější kniha zjevena v nejvznešenějším jazyce, nejvznešenějšímu prorokovi a poslovi, přinesena nejvznesenějším andělem, v nejvznešenější zemi, a její zjevování začalo v nejvznešenějším měsíci v roce, v ramadánu. Korán je proto v každém ohledu dokonalý". To pochopitelně není perspektiva, která by vítala kritické zkoumání knihy, které se nedávno dostalo do zpráv po objevu 450 svitků starých rukopisů koránu.
Verše 4-101 potom vyprávějí příběh o Josefovi. Podle Maududiho bylo hlavním účelem tohoto svědectví "aplikovat ho na Kurajšovce a varovat je, že jejich konflikt s Mohamedem skončí nakonec jeho vítězstvím. Pronásledují svého bratra a svatého proroka stejným způsobem, jakým pronásledovali proroka Josefa jeho bratři, a stejně jako se museli sklonit bratři proroka Josefa, tak i Kurajšovci budou muset jednoho dne prosit od odpuštění svého bratra, kterého se snaží zničit". Poukazuje na verš 7, "A stali se Josef a bratři jeho znameními pro ty, kdož se táží", jako na odkaz na Kurajšovce, kteří by měli být na pozoru před varováním této súry.
Koránský příběh o Josefovi je zkrácenou verzí příběhu z Genesis 37-50, a od biblického svědectví se v několika ohledech liší (pozn. překladatele: Jak ukazuje Ibn Warraq ve své knize Proč nejsem muslim - a jak se lze přesvědčit nahlédnutím do Talmudu - koránská verze tohoto příběhu byla převzata takřka do všech podrobností z Talmudu, který ovšem obsahuje i další detaily, které jsou v koránu vynechány, jako například co bylo obsahem božího varování Josefovi). Josef má sen, ve kterém se mu pokloní jedenáct hvězd, slunce a měsíc (verš 4) – tedy jeho rodiče a bratři. Sny je třeba brát vážně: podle Abdulláha bin Abbase, "sny proroků jsou zjeveními od Alláha". Mohamed sám vysvětluje, že se to netýká pouze proroků, ale jde o obecný princip: "Dobrý sen pochází od Alláha, a špatný sen od Satana. Takže když kdokoliv z vás vidí ve snu něco, co nemá rád, měl by po probuzení třikrát fouknout (doleva) a hledat útočiště před zlem u Alláha, protože potom mu neublíží".
Žárliví bratři ho chtějí zabít (verš 9), nakonec se ale rozhodnou svrhnout ho do studny a říct jeho otci Jákobovi, že je mrtvý (verše 15-18). Na rozdíl od biblické verze jim Jákob nevěří (verš 18). Tafsír Ibn Abbase říká, "nevěřil jim, protože při jiné příležitosti mu řekli, že Josef byl zabit zloději".
Josef byl potom prodán do egyptského otroctví a stane se obětí pokusu o svedení vládcovou ženou (verš 30). Další detail, který není v Bibli obsažen, říká, že Josef "by byl podlehl", kdyby ho Alláh nevaroval, "a takto jsme od něho odvrátili špatnost a smilstvo, neboť on patřil k Našim služebníkům upřímným" (verš 24). Když v tom Maududi hledá ponaučení, dochází k ostrému dualismu islámu: "Srovnejte charaktery [Jákoba a Josefa], zformované islámem v pevné uctívání Alláha, a zodpovědností v posmrtném životě, s charaktery zformovanými nevírou a nevědomostí, uctívajícími svět a pohrdajícími Alláhem a posmrtným životem".
Vládcova žena ho obviňuje před manželem z nepřístojnosti (verš 25), jeho nevina je ale potvrzena, když se zjistí, že jeho plášť je roztržen zezadu, nikoliv zepředu - jinými slovy, že před ní utíkal (verše 27-28). Její manžel naříká: "Tohle je věru jeden z vašich ženských úkladů, vždyť lest vaše zajisté je nesmírná!" (verš 28).
Žena potom uspořádá hostinu pro ženy z města, které jsou Josefovým vzhledem tak vzrušeny, že se začnou řezat do rukou (verš 31). Ibn Kathir vysvětluje: "Smýšlely o něm velmi vysoce a to, co viděly, je ohromilo. Udiveny jeho krásou se začaly řezat do rukou, zatímco si myslely, že řežou svými noži citrony". Vládcova žena se cítila ospravedlněna: "Když začaly cítiti bolest, začaly křičet o ona jim řekla, 'Udělaly jste si toto po jediném pohledu na něj, tak kdo by mě mohl vinit?'"
Josef je nakonec uvězněn (verš 35). Když ho dva spoluvězňové požádají, aby jim vysvětlil jejich sny (verš 36), nejprve jim řekne, že je dobrým muslimem: "a opustil jsem náboženství lidí, kteří v Boha nevěří" (verš 37). Následuje náboženství Abraháma, Isáka a Jákoba, a nikdy by nikoho nepřidružoval k Alláhovi (verš 38). Ještě nějakou dobu je ve vězení, až nakonec dostane příležitost vyložit královi jeho sen (verše 46-49). Vládcova žena se přizná ke svým špatným skutkům (verš 51), a Josef je osvobozen a odměněn (verše 54-56). Josefovi bratři mu přijdou na pomoc během hladomoru, ale nepoznávají ho (verš 58); Josef požaduje, aby přivedli svého nejmladšího bratra (verš 60). Mohamed Asad vysvětluje pokračování příběhu: "Josef chtěl mít Benjamina u sebe, ale podle egyptských zákonů to nebylo možné bez svolení jeho nevlastních bratrů". Ale když je ve vaku jeho bratra objeven pohár, "Benjamin byl shledán vinným krádeží, a podle zákonů měl Josef právo vzít si ho jako otroka a tak ho držet ve svém domě". Cílem tohoto příběhu je ukázat, že Alláh řídí všechny události, a nikdo nedokáže jeho vůli zmařit: "A takto jsme vnukli Josefovi lest, neboť nemohl podržet bratra svého podle zákona královského, leda by tak Bůh chtěl" (verš 76). Josef zjevuje svým bratrům svojí totožnost (verš 90), a ti prosí Alláha o odpuštění (verš 91) a dostávají ho (verše 92, 98). Jákob a jeho bratři odejdou žít s Josefem do Egypta (verše 99-100).
Verše 102-111 zdůrazňují, že toto vše má být varování. Alláh říká Mohamedovi, že mu zjevil příběh o Josefovi "inspirací", protože Mohamed nebyl přítomen, když Josefovi bratři proti Josefovi plánovali, takže jak by to mohl vědět, kdyby nebyl skutečným prorokem? (verš 102) Většina lidí ale i přesto stále nevěří (verše 103, 105, 106), ačkoliv příběh není smyšlený, ale potvrzuje existující písmo (verš 111) - ačkoliv Písma ho k Mohamedovu roztrpčení ve skutečnosti nepotvrzují.
Příště: Súra 13, "Hrom": "A kdyby mohly být Koránem uvedeny na pochod hory či kdyby jím byla země rozpolcená či mohli by jeho pomocí promluvit mrtví. . . Ba ano, Bohu patří rozkaz každý!"
http://hotair.com/archives/2008/01/20/blogging-the-qur%e2%80%99an-sura-12-%e2%80%9cjoseph%e2%80%9d/
Z angličtiny přeložil Viktor Svoboda