"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Evropa a mnohoznačnost multikulturalismu

Autor: Bat Ye’Or | Publikováno: 18.12.2007 | Rubrika: Historie
Ilustrace

Paul Gerhardt Church, Munich – Germany Christian Solidarity International (CSI)
29. výroční setkání: 2. – 4. listopadu 2006

Bat Ye’or, narozená v Egyptě, je průkopnicí v bádání o “dhimmitude” a “Eurabii”. Její čtyři hlavní knihy jsou k dispozici v následujících jazycích:
Dhimmové: Židé a křesťané pod islámem (francouzsky, anglicky, hebrejsky)
Rozpad východního křesťanství pod islámem: Od Džihádu k dhimmitude (francouzsky, anglicky, německy)
Islám a dhimmitude: Tam, kde dochází ke kolizi civilizací (francouzsky, anglicky)
Eurabia: Euro-arabská osa (francouzsky, anglicky, italsky, hebrejsky, holandsky, německy)

Milý čtenáři, pamatuj, prosím, ve svých modlitbách na Ayada Tariqua a jeho rodinu, jeho komunitu a všechny křesťany v Iráku. Ayadu Tariqovi bylo 14 let, když mu 21. října 2006 na jeho pracovišti muslimové uřízli hlavu. – Křičeli „Alláh Akbar“, když ho zabíjeli. Jemu věnuji svoji přednášku.

Dámy a pánové, drazí přátelé,

Je pro mne velkou ctí, že jsem organizací CSI byla pozvána. Jsme všichni vděčni Hansu Stückelbergerovi za to, že před 30 lety založil CSI. Od té doby je tato organizace velmi aktivní na tolika humanitárních frontách, kde veřejně odhaluje otroctví, válečné zločiny a genocidu, a ulehčuje lidské utrpení. Obzvláště mám na mysli její zápas v zájmu lidských práv a lidské důstojnosti v Súdánu od roku 1992 a osvobození více než 80 000 křesťanských a súdánských otroků, kterého CSI dosáhla pod vedením Johna Eibnera a Gunnara Wiebalcka.

Globalizace našeho světa a politika, která vedla k rozsáhlé imigraci muslimů do Evropy – politika, která byly přijata Evropským Společenstvím od r. 1973 – zavedla do Evropy konfliktní situace a předsudky proti ne-muslimům, které v muslimském světě byly a jsou všeobecně známé. Situace a předsudky, které byly dokumentovány orientalisty obeznámenými s islámskou teologií, právem a historií. Ale zpolitizování dějin, které zahájil Edward Said, zastřelo kořenné příčiny tradičního nepřátelství islámu proti Židům a křesťanům, pokračujícího od sedmého století. Edward Said byl křesťan, vychovaný v Egyptě a vystudovaný v Americe; přednášel anglickou literaturu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Jako velký obdivovatel Arafatův a člen nejvyššího výboru OOP (Organizace pro osvobození Palestiny) se snažil zničit celou vědeckou sumarizaci orientalistické znalosti islámu a nahradit ji kulturou provinění a méněcennosti Západu vůči muslimským obětem. Zahlazení historické pravdy, o které nepřetržitě usiloval od roku 1978 – počínaje svou knihou Orientalismus – a také svým nepřátelstvím vůči Izraeli, zabránilo pochopit a vyřešit problémy, které dnes útočí na Evropu a ohrožují její samotné přežití.

Budu se zabývat zkoumáním vztahů mezi
islámem a křesťanstvím,
islámem a židovstvím,
židovstvím a křesťanstvím
a napětími vytvářenými muslimskou imigrací do evropsko-židovské civilizace. O jednotlivých problémech budu mluvit v uvedeném pořadí.

U vztahu mezi islámem a křesťanstvím můžeme zkoumat rovinu jak teologickou, tak i politickou.

Teologickými sloupy islámu jsou: Korán, který představuje Mohamedovo zjevení; Hadiths, sbírka jeho skutků a výroků, které mají teologickou a normativní hodnotu jako Korán a Mohamedovy životopisy z rané doby. Podle těchto tří zdrojů, islám sám sebe považuje za původní a jediné pravé náboženství. Islám je ryzí (neporušené) náboženství Adama, prvního člověka a předcházel před všemi ostatními, včetně židovství a křesťanství.

Korán používá biblická jména, jako Adam, Noe, Abraham, Izák, Mojžíš, David, Šalomoun, Ježíš a další, ale tito v Koránu představují osoby odlišné od těch v Bibli – a všechny tyto osoby jsou považovány za muslimské proroky, kteří zvěstovali islám.

Ježíš je také muslimský prorok, nazývaný Isa, kterému je v Koránu připisován odlišný život; též přinesl zjevenou knihu, právě tak, jako zjevil knihu Mohamed. Ježíšova kniha je Evangelium, ve kterém kázal islám. Tak ve skutečnosti máme Ježíše, nazývaného Isa, muslimského proroka - a Ješuu, židovského Ježíše, „narozeného v Betlémě judském“ (Matouš 2,1).

Podle některých hadiths, Isa má poslání: na konci času se vrátí, aby zničil křesťanství a nastolil islám jako jediné náboženství na celém světě. Tato hadiths, často citovaná v promluvách, o něm říkají, že zlikviduje vepřové, rozlomí kříž – což v islámské řeči znamená: zničení křesťanství – a hadiths pokračují: zruší jizya, neboli daň z hlavy uloženou na všechny nemuslimy a válečná kořist bude bez hranic. (Sahih Muslim, vl.1, p.287; Sunan Abu Dawud, Book of Battles 37:4310.) Zrušení jizya se vztahuje ke zrušení všech náboženství kromě islámu. To tedy znamená, když se vrátí Ježíš, zruší křesťanství, a všechna ostatní náboženství a islám bude jediným náboženstvím lidstva.

Tedy, z pohledu islámu, co je křesťanství?

Křesťanství je falzifikace islámu a pravdivého poselství Isy, které je stejné, jako to, které bylo zjeveno Mohamedovi: což je islám. Z toho vyplývá, že dobrým křesťanem je muslim. Dobrý křesťan se musí vrátit ke svému původnímu náboženství, což je islám. Pravým křesťanstvím je tedy islám.

A co muslimsko-židovské vztahy?

Ty jsou složitější, ale řídí se podle stejného vzoru. Když Mohamed emigroval z Mekky do Mediny v roce 622, nalezl tam početné židovské kmeny, dobře organizované, s jejich synagogami a školami. O svých svátcích se Židé shromažďovali a studovali Bibli. Pohanští Arabové byli závistiví a stěžovali si - říkali, že jsou negramotní a nevzdělaní, že nemají knihu, jako mají Židé a křesťané, která by je učila rozdílu mezi Dobrem a Zlem. Z toho důvodu se Mohamed prohlásil za proroka, kterého očekávají Židé, a proroka Arabů poslaného se zjevením v arabštině, které dostal od anděla Gabriela; které je stejné jako to, které bylo zjeveno Židům a křesťanům.

Na nesrovnalosti mezi Koránem a Biblí upozorňovali Židé, kteří jej žádali, aby jim vysvětlil, jak na příklad mohl říct, že Maria, matka Ježíšova byla Miriam, sestra Mojžíšova? Tak Mohamed odpověděl obviňováním Židů, že zastírají pravdu v Bibli a výrokem, že jejich Bible je pozdější falzifikací islámského zjevení daného muslimským prorokům: Abrahámovi, Jákobovi, Mojžíšovi a všem dalším. Pravou Biblí je Korán. Poněvadž námitky Židů narušovaly jeho hlásání, Mohamed se rozhodl Židů z Mediny se zbavit. Někteří byli vyhnáni a jejich majetek konfiskován a rozdělen mezi Mohamedem a jeho stoupenci; ostatní – 600 až 900 mužů, podle muslimských pramenů – byli sťati a jejich vdovy a děti vzaty do otroctví.

Tak to je počátek islámské nenávisti a obviňování proti Židům. Jednotlivá Mohamedova rozhodnutí proti Židům v Arábii také formulovala teologické džihadistické zákony proti křesťanům a ostatním ne-muslimům. To znamená, že v islámu se zachází stejně se Židy jako s křesťany – jsou zařazeni do stejné právní a teologické kategorie jako „lidé knihy“ (ahl al-khitab). Křesťané, přes veškeré jejich úsilí oddělit se od Židů nebo od Izraele, byli islámským zákonem a teologií přesto umístěni do stejné kategorie.

V krátkosti: Co bylo židům a křesťanům ponecháno? Pravou biblí je Korán, Svatá Písma Židů a křesťanů jsou jen falzifikace a všechny biblické postavy jsou jen muslimští proroci, kteří hlásali islám. Jaké to má v praxi důsledky?

1. Biblická vyprávění ve Svaté zemi jsou muslimskými dějinami, a Židé ani křesťané nemají žádné dějiny, protože přišli po islámu. Jejich dějiny a jejich svatá písma jsou v Koránu. Toto motivuje muslimskou opozici proti legitimitě státu Izrael, protože Bible je považována za parodii muslimských dějin.

2. Protože židovství a křesťanství pocházejí z jednoho jediného kmene, kterým je islám, tato dvě náboženství nemají příbuzný vztah. Je nepravdivé tvrdit, že křesťanství se vyvinulo ze židovství. To proto, že islamizované církve v muslimském světě vyvinuly jakýsi druh marcionismu, který opouští židovského Ježíše za tím účelem, aby křesťanství připojil k palestinskému arabskému muslimovi Isovi. Tento trend, který vznikl v palestinských a arabských církvích (především v Jeruzalémském centru Sabeel), se vzmáhá v Evropě podporován antisemitskou /antisionistickou vlnou vytvářenou palestinianismem.

Palestinianismus je nová evropská, spásou se zabývající teologie vytvořená k tomu, aby pomohla Arabům zlikvidovat Izrael, která však ve skutečnosti ničí kořeny křesťanství. Palestinianismus učí, že jestliže Palestincům bude zaručeno právo, rázem zanikne globální džihád a pronásledování křesťanů ve všech muslimských zemích. „Justice for Palestinians“ (= Spravedlnost pro Palestince) ve skutečnosti znamená likvidaci Izraele. Tato likvidace, je řečeno, přinese mír na celém světě. Od r. 1973 se toto stalo spojenou Evroarabskou politikou. Kulturní a mediální boj v Evropě za zrušení legitimity Izraele také úředně schvaluje přesvědčení muslimů, že Židé, a proto také křesťané nemají žádné historické kořeny ve Svaté Zemi. Jestliže Židé nemají ve Svaté zemi žádnou legitimitu, je to stejné pro křesťany, protože Ježíš je muslimským Ježíšem – Isou. Dalším důsledkem muslimské teologie vytlačení (nahrazení) (replacement) je ten, že když mluvíme o židovsko-křesťanských hodnotách, ve skutečnosti se odkazujeme na hodnoty muslimské, protože žádné židovsko-křesťanské hodnoty neexistují, protože jak křesťanství, tak i židovství se vyvinulo z islámu. A když se odvoláváme na biblické příběhy a postavy nebo na jejich ikonografii, urážíme muslimy, protože tyto nezapadají do koránského modelu.

Nyní se podívejme na politický kontext. Protože Mohamed byl prorok, zákonodárce a vojevůdce, legislativa a politika jsou spojeny ve službě náboženské expanzi a nadvládě islámu. Konečným cílem je zavést islámskou nadvládu nad celým světem. A to je to, co islámští vůdcové říkají celou dobu, oni to neskrývají. V této perspektivě muslimská politická doktrína rozděluje svět ve dva věčné nepřátele: zemi islámu (dar al-Islam) a zemi války (dar al-harb) obydlenou nevěřícími, kteří musejí – nakonec – být podrobeni islámem. Proto je nazývána dar el-harb – země války. Mezi těmito zeměmi není možný žádný mír, jen dočasná příměří v případě, že muslimové jsou příliš slabí, aby zemi nevěřících dobyli. Ale příměří musí být muslimy využita k tomu, aby se posílili a nakonec všechny dar al-harb dobyli – a příměří nemohou trvat déle než deset let. Toto je doktrína džihádu, která je uceleným zákonným systémem války založeným na teologii, která řídí všechny aspekty muslimského chování vůči ne-muslimům. Džihád je náboženská povinnost uložená muslimům individuálně i kolektivně a je regulérně hlásána v ká­záních imámů na celém světě.

Džihád zahrnuje více polí: válečné akce, terorismus, únosy, vymáhání výpalného, zajímání do otroctví a podmínky příměří. Ale existuje také jiný džihád proti nevěřícím, duchovní džihád, který je veden mírumilovně: džihád vedený perem, propagandou a získáváním stoupenců (da´wa = proselytismem), zaměřený, aby působil na mysli lidí. Existuje také další džihád, kterým je džihád vedený v srdcích, a tím je korupce – korupce nevěřících ve vysokém postavení – ovlivnit je k tomu, aby považovali islám za dobrý a napomáhali k jeho rozvoji v jejich vlastních zemích a v konečném důsledku k jeho vítězství. Džihád proti ne-muslimům byl veden po třináct století a byly dobyty obrovské zeměpisné oblasti a jejich obyvatelstvo podmaněno (chráněno = protektorát), nebo zotročeno, deportováno nebo zmasakrováno. To byly v té době hlavně křesťanské národy s výjimkou v Asii. Nemuslimskému obyvatelstvu, na které je džihád zaměřen, je dáno na výběr: konverzace k islámu, nebo placení výpalného muslimské zákonné moci a uznání její vlády nad svojí zemí. Tak to je mír a bezpečnost pro křesťany, pokud muslimské moci postoupí svoji vlastní zemi a přijmou její islamizaci. Jestliže obojí odmítnou, čelili by válce.

Poté co země byla dobyta a její obyvatelstvo akceptuje, že se podrobí a bude platit tribut (vysokou daň) za svoji bezpečnost, toto obyvatelstvo se stává lidmi dhimmi. Je „chráněno“ smlouvou poddanství, nazývanou dhimma. Můžete se ptát: Chráněno před čím? Oni jsou chráněni před útokem džihádu. Protože muslimové uznávají pouze dva druhy vztahu s nemuslimy: buď válka, nebo to co nazývám dhimmitud – podrobení nemuslimů islámské vládě. Nemuslimští dhimmové jsou chráněni pouze, dokud platí tribut, což je daň z hlavy a dokud se podrobují skutečně despotickým a diskriminačním nařízením Šaríja.

Islámské právo zahrnuje práva a závazky dhimmů velmi podrobně. To bylo předmětem mého zkoumání po dlouhá léta. Slovem Dhimmitud nazývám islámský systém ovládání nemuslimského obyvatelstva podrobeného džihádem. Tento systém je provázaný s džihádem a stejně jako džihád je teologickou, politickou a právní institucí. Dhimmitud je ve skutečnosti mírové pokračování džihádu, protože je to dhimmitud, která zničila masivní nemuslimské většiny, které byly dobyty a podrobeny.

Domnívám se, že nyní žijeme v období znovu aktivovaného džihádu a dhimmitudy. Ti z vás, kteří pracovali v Jižním Sudánu a v Darfuru a kteří tam viděli ty krutosti, rozpoznají tyto zákonné taktiky džihádu popsané v mých knihách, nebo v jakýchkoliv muslimských textech džihádu. To, co se děje v Súdánu, Darfuru, Iráku a dalších místech – např. v Indonésii – připomíná události z 8.století v Mezopotámii, popsané syrsko-křesťanským klerikem Pseudo –Dyonisem z Tell Mahre, kterého velmi často cituji ve své studii The Decline of Eastern Christianity (Rozpad východního křesťanství), která byla vydána také v německé verzi. Tyto události jsou potvrzeny ve stejném období arménskými kronikami, Židy ve Svaté Zemi a egyptskými kněžími popisujícími muslimské vnitřní sváry a krutosti v Egyptě a jinde vůči dhimmům – dhimmové byli křesťané a Židé – a s postupujícími stoletími vidíme tento proces v rámci stejného vzoru v kronice Jakobitského patriarchy Antiochie (Sýrie), Michaela Syrského, která zahrnuje období do konce 12. století. Máme početné výkazy o devastaci způsobené Araby a Turky v Anatolii, v Bal­kánských oblastech a podél celého evropského středozemního pobřeží a na ostrovech. A tutéž válku, tytéž taktiky džihádu vidíme opakované nyní proti Židům a křesťanům na různých místech světa.

Dnes, stejně jako v minulosti, džihadistický teror je veden nejen proti Izraeli, což znamená proti židovství, ale také proti Západu, tj. proti křesťanství. Uřezávání hlav nepřátel islámu, jak to dělal prorok, když vytyčil posvátný vzor tím, že stínal hlavy Židům, kteří v Medině odmítali konvertovat – byl opakovaně džihádisty prováděn při každém džihádovém dobytí křesťanských zemí. V jedné ze svých knih popisuji, jak na začátku 20. století během masakrů a genocidy v Arménii bylo o hlavu připraveno několik Arménů, a muezzin při tom recitoval koránské verše. Nyní v Iráku byl muslimy připraven o hlavu 14letý křesťanský chlapec; právě pracoval a muslimové přišli a uřízli mu hlavu, přitom křičeli Alahu-Akbar. Únosy nevěřících pro výkupné naplňují nespočetné historické zprávy. V zemích dhimmitudy, v těch, které dříve byly křesťanskými zeměmi, je nařízeno jakoukoliv kritiku muslimského náboženství nebo muslimské politiky nevěřícími potlačovat terorem. Džihád a dhimmitud jsou dvě síly, které odstranily původní nemuslimské obyvatelstvo – křesťany a Židy – z jejich islamizované mateřské země. Džihád se dnes představuje ve všech svých tradičních projevech: vojenské a ekonomické vedení války, teror, únosy, korupce západních politiků a medií za účelem ovládat media, univerzity a veřejné mínění – a toto je kulturní džihád.

Dhimmitud je nyní uplatňována vůči nemuslimům - hlavně křesťanům – ve většině muslimských zemí. A naši přátelé tam, z Egypta, tento problém dobře znají. Zákony Šaríja nebo zákony inspirované tímto Šaríja diskriminují nemuslimy, hlavně křesťany, protože Židé utekli, nebo byli vypuzeni. Takže nyní jsou to křesťané – v Iráku, Sýrii, Egyptě a jinde – kteří odcházejí, protože v islámu je protižidovská nenávist vždy spojována s nenávistí protikřesťanskou a naopak, protože vyrůstá ze stejného zdroje. V Egyptě jsme říkávali: po sobotě následuje neděle. Říkávali jsme to často – jak Židé, tak křesťané i muslimové. Věděli jsme to. Proto byla a je antisionistická politika, kterou si Evropa zvolila, aby Evropu a tamní křesťany chránila proti islamistům, neúčinná.

Proč jsme se vrátili zpět do situace, která úplně běžná po celé trvání historie až do 19. století a v některých zemích, jako v Jemenu a v Maroku až do 20. století? Domnívám se, že r. 1973 byl osudovým datem, kdy byla učiněna politická rozhodnutí, která povedou Evropu po cestě k dhimmitudě. To bylo období – po Kippurské válce (válka v roce 1973) – kdy evropské nezávislé státy ohrožené terorizmem OOP a arabským ropným bojkotem, akceptovaly, že se podrobí a uzpůsobí svoji zahraniční politiku politickým požadavkům Arabů a Palestinců. Tehdy evropská politika ústupků Palestincům začala. Evropa pomohla rozšířit nový kult smrti: palestinianismus, což je posvěcení a legitimizace džihádu ke zničení Izraele.

Po desetiletí jsou Evropané zpracováváni Euro-arabsko palestinskou propagandou a démonizací Izraele. Aby se dosáhlo tohoto cíle, byla koncipována a po celé Evropě propagována ucelená kultura popírání historického džihádu a dhimmitudy. Odpovědnost za teror a válku byla záměrně přesunuta z ideologie džihádu na právo Izraele na existenci. Palestinianismus je jen moderním pokračováním náporu džihádu vedeného po více než tisíc let proti křesťanství, – nyní proti Židům.

Ospravedlněním palestinského džihádu proti Izraeli Evropa vstoupila do sebevražedné dynamiky. Popření historické legitimity Izraele a její nahrazení džihadistickým světovým pořádkem s jeho vlastním islamistickým pojetím spravedlnosti popírá vlastní suverenitu a legitimitu Evropy a ospravedlňuje džihád proti Evropě – proti křesťanství. V islámském kontextu Palestinci zosobňují džihadistickou ideologii proti nepřátelům a muslimskou teologii vytlačení (nahrazení) (replacement); zatímco ve skutečnosti Izrael reprezentuje osvobození židovského obyvatelstva od jha dhimmitudy. Po desetiletí Evropská Unie zásobovala Palestince intelektuální, kulturní a mediální municí proti Izraeli. Byl to Arafat, podporovaný „miláček“ Evropy, kdo vynalezl moderní mezinárodní terorizmus – zahrnující vzdušné pirátství proti Izraeli v r. 1968 – a vytvořil kulturu nenávisti, která je nyní globální proti Západu, a také politiku chaosu, která, jak nyní vidíme, se děje na Západě a ještě dále. Aliance Evropy s Palestinci a arabským světem proti Izraeli a Americe byla založena na jejím vlastním popírání ideologie džihádu. A kvůli tomuto popření historie a džihádu Evropa podnítila rozsáhlou imigraci muslimů pro ekonomické a strategické zájmy. Proto je dnes Evropa hluboce zaplavena protiamerickou a protisionistickou kulturou.

Pro křesťany v tomto kontextu je Izrael nejdůležitější, protože džihád je veden ve jménu islámské teologie vytlačení (nahrazení), jejímž uplatněním Isa nahrazuje Jehošuu a Korán nahrazuje evangelium. Křesťané jsou provázáni se Židy Biblí. Jestliže se křesťané z tohoto svazku chtějí prolomit, budou se muset vzdát Starého Zákona včetně Deseti přikázání, Proroků a Žalmů a nějakým způsobem najít způsob, jak připojit Evangelium k palestinskému muslimu Isovi z Koránu. Toto je výzva, před kterou jsou nyní křesťané postaveni. Nejen vojenský džihád, ale také duchovní / kulturní džihád, což je islamizace kořenů křesťanské teologie. A toto je duchovní význam Izraele pro křesťany nyní: buď se křesťané postaví na odpor, nebo budou konvertovat a Evropa se stane jedním dalším islamizovaným křesťanským územím. Džihád proti Izraeli je také válkou proti křesťanskému světu.

Podle mého mínění se Evropa nyní stala novou zemí dhimmitudy a později vysvětlím proč. Popsala jsem ve své poslední knize Eurabia, – která bude v příštím roce publikována v Německu – příčiny, které uvedly do pohybu dhimmitudu v Evropě. Nebudu nyní toto téma rozvíjet, ale vysvětlím, proč jsme byli politicky a intelektuálně zpracováváni, abychom se stali dhimmy, aniž bychom to dokonce věděli a rozpoznali.

Akceptujeme, že náš život je souvisle narušován a ohrožován globálním džihádem. Evropské Společenství od okamžiku, kdy namísto, aby s terorem bojovalo, se teroristickým hrozbám Palestinců podrobilo, ztratilo kontrolu nad svou vlastní bezpečností a svou budoucností. Evropská politika vůči Palestincům je totálním selháním, protože byla záměrně založena na nepravdivých předpokladech a na popírání, že válka OOP proti Izraeli je džihád. Evropa poskytla bezvýhradnou podporu Arafatovi, a aby byla chráněna před terorismem, platí palestinské vládě biliony Euro bez jakékoliv kontroly. Důsledek evropské jednostranné starostlivosti o Palestince vyústil ve zvolení Hamasu, teroristického džihadistického hnutí. Evropané se chovají jako dhimové, kteří za svoji bezpečnost a na rozvoj muslimských ekonomik musejí platit tribut (poddanskou daň), dokonce aniž je jim za to děkováno. Masivní muslimská imigrace propojená s muslim­skými zeměmi nyní silně zatěžuje evropskou politiku. Viděli jsme to během aféry s dánskými karikaturami. Podle islámského práva dhimmové nemohou kritizovat proroka nebo říkat, že islámské právo má vady, bez toho, že by riskovali smrt. A islámský zákon o rouhání je nyní zaváděn v Evropě – dokonce ve Spojených Národech - a je uplatňován především na hlavní media Západu, která se stala nástrojem kulturního džihádu. Islamisté ve skutečnosti kontrolují zahraniční, domácí a bezpečnostní politiku Evropy prostřednictvím teroru, pokračujícími intifádami ve Francii a taktikou chaosu na předměstích, bombovými útoky džihadistických mučedníků ve Španělsku nebo v Anglii a trvalými hrozbami všude. Terorem proti křesťanům v muslimských zemích, kteří jsou velmi zranitelným obyvatelstvem a proti nám zde. To jsou podobné hrozby, které v Evropě udržují hladinu antiamerikanismu a nenávisti proti Izraeli tak vysoko, protože to jsou karty, kterými Evropa hraje, aby samu sebe chránila proti islamistické hrozbě.

Evropská taktika symbiózy s arabským muslimským světem, kterou jsem popsala v knize Euarabia, uvedla do chodu rozsáhlou euroarabskou imigraci a multikulturalismus zahrnující demografickou, politickou, ekonomickou a kulturní oblast. Tato taktika je neoficiální politikou, pro Evropany celkově vzato, neznámou. Byla zavedena hlavně na úrovni Evropského Společenství a Evropské komise. Multikulturalismus je klíčový rozměr euroarabské strategické aliance. Texty euroarabských dohod a EU po r. 1975 vyžadují ustavení muslimských kulturních a politických center v evropských městech. Problém je, že muslimové a Evropané mají na svoji společnou historii protichůdný náhled. Jaký tedy je pohled, který my v Evropě hodláme učit ve školách a na univerzitách? Muslimové usuzují, že neexistuje žádná židovsko – křesťanská civilizace, takže naši evropští vůdci, aby integrovali muslimské obyvatelstvo, rozhodli souhlasit, že Evropa nemá žádné židovsko-křesťanské kořeny. Zatímco Evropané považují džihád za barbarskou válku, způsobující obrovské masakry, zotročení a genocidu – pro muslimy džihád představuje mírumilovné rozšiřování islámu. A nyní dokonce delegát z Pákistánu – velvyslanec Masood Khan – nedávno na Radě Spojených Národů o lidských právech prohlásil, že Evropa musí bojovat proti islamofobii. Postavil se proti papežově citaci z byzantského císaře z 15. století konstatujícího, že islám se rozšířil mečem; řekl totiž, že muslimové vědí, že islám se rozšířil mírovou cestou. Oni neakceptují, že džihád byl ve skutečnosti násilnou válkou proti nemuslimům. Můžeme uvažovat, že dhimmitud je nelidský systém, ale pro muslimy je to šlechetná tolerance nabídnutá nemuslimům. Takže nyní, abychom se přizpůsobili muslimům a jejich integraci do Evropy, naši vůdcové prosadili v Evropě islamistický pohled na dějiny. Proto tedy ospravedlňovali a chválili shovívavost k dhimmitudě, jako např. Andalúský mýtus. Z toho důvodu Evropané naprosto ignorují, co je džihád a co je dhimmitud. V současné době žijeme v období džihádu, který se zítra může rozvinout v džihád atomový, a nevíme, jak se bránit. Žijeme v období dhimmitudy, jsme zpracováváni dhimmitudou, abychom přijali mulimskou verzi našich dějin a my si to neuvědomujeme, protože historický rámec minulosti, džihádu a dhimmitudy je zatemňován. Dhimmitudou byl také hrdinský křesťanský boj proti islamizaci, jak vědí moji koptičtí přátelé, jak dokazují celé dějiny Východního křesťanství. Ale celé tyto dějiny jsou našimi vůdci EU zcela zatemňovány.

Kulturní džihád se svými antisemitskými, protiamerickými a protizápadními charakteristikami se rozvíjí v kontextu multikulturalismu. Multikulturalismus se tak stává nástrojem pro rozvrácení západního myšlení, zaměřeným na impozantní islamistické historické a teologické myšlení, jakožto ospravedlnění islamistického terorismu – založené na muslimském vnímání sama sebe jako oběti. Nebo například prohlašováním, že my všichni patříme k ná­boženství Abrahamovu, – ale my nevíme, o jakém Abrahamovi mluvíme, protože on je v islámu muslimským prorokem, který hlásal islám. Klamné tvrzení, že to byla islámská kultura, která ve středověku uvedla do chodu evropskou civilizaci, je pokusem prokázat islámskou historickou, kulturní a demografickou legitimitu v Evropě, a následně zavést do Evropy dneška principy Šarija. A víme, že některé principy již zavedeny byly. Uvedené tvrzení také dokládá samozřejmou nadřazenost islámské kultury nad kulturou Západní, protože konstatuje, že západní kultura se vyvinula z islámu.

Nyní na závěr: Již po několik desetiletí se uskutečňovaly dialogy mezi vyznáními, avšak s hubenými výsledky. Evropa muslimským zemím na celém světě zaplatila biliony, ale navzdory evropské politice ústupků, v Evropě a v arabských zemích kvete kultura džihádu. Palestinianismus, což je teologie nahrazení (vytlačení), byl nástrojem, který vedl k islamizaci Evropy a k dhimmitudu. Křesťanský Západ tím, že se připojil k muslimskému džihádu proti Izraeli, zatemnil svoje vlastní dějiny a nyní, konfrontován s globálním džihádem, je neschopen správně hodnotit situaci a bránit se. Izrael reprezentuje osvobození člověka od otroctví dhimmitudy a toto (osvobození) je pro Židy i pro křesťany, zatímco palestinianismus reprezentuje ideologii džihádu a dhimmitudy založenou na teologii vytlačení (nahrazení). Evropa, zotročená palestinianismem, zvolila poddanství namísto svobody.

Jestliže chceme, aby zvítězil mír, musí muslimský svět opustit džihadistickou ideologii a musí uznat, že Židé a křesťané jsou odlišní, a nesmí je vidět jako odpadlé muslimy, kteří se musí vrátit k islámu. A toto musí začít uznáním legitimity Izraele ze strany muslimů, protože džihád začal proti Židům a může být ukončen pouze rehabilitací Židů a Izraele. To přinese rehabilitaci křesťanů a všech nemuslimů. Toho můžeme dosáhnout, jestliže budeme mluvit pravdu, jestliže budeme učit o džihádu a dhimmitudě. Potom masy mírumilovných muslimů, osvobozených od džihadistické ideologie a nenávisti – proti které se mnozí staví, nebo ji ignorují, - se k nám s radostí připojí, abychom spolu vytvářeli mír. Ale mírumilovným muslimům nemůžeme pomoci, jestliže nemůžeme pomoci dokonce ani sami sobě - jestliže jsme odsouzeni do dhimmitudy.

Nyní, máte-li ještě na minutu trpělivost, chci říct, že budoucnost Evropy nyní závisí na Vás, na Tobě. Je to Tvoje odpovědnost – je na Tobě, abys jednal a zachránil, co křesťanství zbudovalo, zachránil hodnoty, které jsou Tvoje, ale jestliže budeš pasivní, nezdaří se vám to, protože čas už je skutečně nejvyšší. Není Tvoje vina, jestliže nevíš, ale jestliže víš, je Tvou povinností informovat ostatní a také se dovědět víc – je Tvojí povinností dovědět se a informovat ostatní, kteří se nemohou dovědět – je to Tvoje odpovědnost.

Děkuji za pozornost.

překlad Křesťanská mezinárodní solidarita

www.csi-cr.cz

 

3466 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Vojáci armády ČR bojující a umírající za Alláha, džihád a islamismus „Islámské republiky Afghánistán“Další šok z Německa! Rodinka uprchlíku z Etiopie chce zabít plavčíky kvůli debilitě svého synaDominika Myslivcová: Procházka Teplicemi aneb jak se modelka vyděsila islámské budoucnosti ČeskaUž je to tady: Německá rodina požádala kvůli imigrantům a německé diktatuře o azyl v Rusku. Budou brzy Evropané prchat k Putinovi do bezpečí?Horor z německého koupaliště: Pět mladých dívek sexuálně napadeno muži "muslimského vzhledu"

ePortal.cz

Bohaté země dostaly pořádně za uši. Neuvěříte, za co je tahle neziskovka "vyškolila". A to je tu ještě peticeSlovák Babiš to s Čechama neuvěřitelně koulí. Jak mu skáčou na špek, vlastně na koblihu, to vstoupí do dějin

euPortal.cz

Uprchlíci prý vraždí, protože jim ubližujeme... Na vraždy a terorismus si musíme zvykatKolik mrtvol obětí islámského terorismu ještě v Evropě uvidíme, než se lidi probudí a vyženou ve volbách blouznící Merkelovou a Babiše a Sobotku?

FreeGlobe.cz

Orbán kritizoval USA i EU. Je pro Trumpa. Nejlepší prezident USA z pohledu Evropy. Proč?WTF?! Thajský korunní princ šokoval na letišti v Mnichově! Je mu přes šedesát, ale byl (ne)oblečen… (+ video, foto)

Nezdravi.cz

Už i Rusko varuje EU kvůli nebezpečným látkám v čokoládě KinderVelká rakovinová lež: Slunce smrtící melanomy nezpůsobuje, nýbrž léčí. Co mají společného Gisele Bundchen a slavný dermatolog? Nebojí se slunce, ale chemie. Tajná ingredience zdravého opálení na prázdninách

euServer.cz

Je možno šikanu, jíž jsou dnes Rusko a její občané vystaveni, vyjádřit křiklavějším případem?Putin hraje mistrnou šachovou partii. Schwarzenberg by měl zpytovat svědomí a Babiš jen papouškuje Američany. NATO haraší zbraněmi. Vyhyneme, říká poslanec KSČM

ParlamentniListy.cz

Nelegály vyhodit, odkud přišli. A Merkelová měla být taky už dávno pryč, a ne něco domlouvat s tím podivným Turkem. Hovoří senátor ČSSD Chudáci uprchlíci, kteří nás masakrují a zabíjejí děti. Blbečci, co nám vládnou. Totální záhuba. Kreatury. Bělobrádek, Gazdík či Okamura se nám vyjádřili k útokům migrantů
Články autora
Průzkum
Obáváte se, že na ME ve Francii udeří islámističtí teroristé? Pdle agentury AFP, pokud na fotbalové ME ve Francii udeří teroristé, šampionát skončí. Obáváte se, že na ME udeří islámističtí teroristé?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď