Ilegální židovské osady. Budou i židovští radikálové označováni za teroristy?

V roce 1993 se podařilo podepsat dohodu mezi Izraelem a Organizací za osvobození Palestiny (OOP) o omezené palestinské autonomii v pásmu Gazy. Předák Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat a Jicchak Rabin si pak na veřejnosti poprvé potřásli rukama.

Před 17 lety zemřel izraelský premiér Jicchak Rabin. Fanatický stoupenec náboženské pravice v Izraeli Jigal Amir zastřelil nositele Nobelovy ceny míru ve chvíli, kdy Rabin na masové demonstraci mluvil o usmíření mezi Izraelci a Palestinci. 4. listopad 1995, je proto někdy označován za konec blízkovýchodního mírového procesu.

Už tehdy ležely na stole  problémy - osady, hranice nebo Jeruzalém. Sice se tehdy ještě o nich nejednalo, ale ani dnes se o nejožehavějších problémech nejedná.

Jicchak Rabin se oproti současné izraelské vládě stavěl důrazně proti výstavbě židovských osad na západním břehu Jordánu. Podporoval ale výstavbu kolem Jeruzaléma.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přesvědčuje celý svět, že jeho země usiluje o rychlé dosažení spravedlivého míru s Palestinci. Ministr zahraničí Avigdor Lieberman mezitím prohlašuje, že mír s Palestinci bude možný až za několik desetiletí a že v tuto chvíli postačí prozatímní dohoda.

Stanovisko, aby Izrael neukrajoval z území, které slibuje v budoucnu dát palestinskému státu, zastává většina arabských zemí. Jejich definitivní postoj se ale bude odvíjet od izraelského postoje k požadavku na omezení výstavby osad.

Existence osad je jednou z hlavních překážek mírového uspořádání.  Existuje asi sto židovských osad, které jsou ilegální i z hlediska izraelských zákonů, protože si je osadníci postavili na palestinské půdě bez povolení úřadů.

Požadavek na zastavení výstavby osad je podmínkou Palestinců pro obnovení přímých mírových rozhovorů, je ale zároveň také jejich překážkou.

Izraelská vláda musí do konce června  letošního roku zbourat část židovské osady Ulpana, kterou kolonisté postavili na soukromém palestinském pozemku. Znovu to nařídil izraelský Nejvyšší soud.

Izraelská vláda se loni zavázala, že pět obytných domů ve čtvrti Ulpana vyklidí do začátku letošního května, jde o domovy třiceti rodin židovských osadníků .

Židovská osadnická firma, která tam domy postavila , to od samého počátku věděla, že pozemek je registrovaný jako soukromý majetek.

Místo zbourání staveb na palestinském pozemku  vláda vyzvala Nejvyšší soud, aby s ohledem na politické a sociální dopady případné demolice přehodnotil své stanovisko.

Justice nyní  zopakovala, že domovy obývané třiceti osadnickými rodinami musí být stržené, a to do prvního července. Na adresu Netanjahuovy vlády soudci prohlásili, že prosazování výjimek ze zákona je z její strany zcela nemístné.

Izrael vypověděl spolupráci s Radou OSN pro lidská práva kvůli jejímu rozhodnutí nechat prověřit důsledky osadnické politiky Izraele na západním břehu Jordánu. Spor kolem osad ovšem rozděluje i samotnou vládu v Tel Avivu.

Členové izraelské vlády zvažují, jak se postavit k rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu, který nařídil vystěhování nelegální židovské osady Migron na území západně od Jordánu. Tam stojí asi 120 osad uznávaných Izraelem a další stovka nelegálních – také jejich obyvatele ale izraelská vláda finančně podporuje.

Židovské osady na Západním břehu jsou velmi sporné i z pohledu Izraelců, obzvlášť pokud jsou jasně postaveny na půdě, která je v rukou Palestinců.

Vládní strany mají velkou podporu osadnického hnutí, a jsou proto velmi opatrné, než proti osadníkům zasáhnou. Když soudy rozhodnou, že se musí osada zrušit, politici hledají cesty, jak rozhodnutí soudu obejít.

Údajně  existuje i dlouhodobý plán, jak se se spornými osadami vypořádat. Největší židovské osady, velká města, by se  měla stát součástí izraelského státu a Palestinci by za to měli dostat adekvátní půdu někde jinde.

Militantní křídlo osadníků se snaží prostřednictvím útoků na Palestince a na vojáky předejít demolici malých osad, které jsou ilegální i podle izraelských zákonů.  

Židovští extremisté jsou podle izraelského bezpečnostního aparátu velmi dobře organizovaní a efektivně pracují v utajení. Pro policejní složky je tak velmi těžké pachatele dopadnout.

Podle tisku má  izraelská pravicová vláda malý zájem židovský extremismus potírat. V armádě a policii jsou také samotní osadníci, a museli by tak zasahovat proti svým sousedům nebo známým.

Armáda se obává, že židovské násilnosti vyvolají arabskou odvetu a opět se vyhrotí stav na okupovaných územích. Několik izraelských ministrů se vyslovilo pro to, aby stát začal i židovské radikály oficiálně považovat a označovat za teroristy.

Otázka přezkumů izraelských zákonů Nejvyšším soudem, který se zabývá jejich „ústavností“, zůstává v Izraeli, který nemá formálně ústavu, kontroverzní záležitostí.

Britský vicepremiér a šéf koaličních liberálních demokratů Nick Clegg obvinil Izrael, že se dopouští „záměrného vandalismu“ a ohrožuje mírová jednání, když pokračuje s výstavbou osad na západním břehu Jordánu. Prohlásil to po londýnském jednání s předsedou palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem.

Černá listina židovských extremistů, kteří útočí na Palestince, má vzniknout sdílením informací mezi jednotlivými evropskými státy. Evropská unie by měla mít seznam radikálních židovských osadníků, a v případě potřeby zakázat jejich vstup do evropských zemí. Navrhuje to materiál vypracovaný evropskými diplomaty v Jeruzalémě a v palestinském Rámalláhu. O  dokumentu informují izraelská média.

čtěte také:

Na rozhraní okcidentu a orientu

Což tak si vzájemně vyměnit orgány?

Židé nás ničí krysími supermany a kondomy s afrodisiaky

948 čtenářů | 39 komentářů | 

|